Aktuálně ze Sbírky zákonůGarance

10.10.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Aktuálně ze Sbírky zákonů

10.10.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.1 Aktuálně ze Sbírky zákonů

Mgr. Jan Břeň

Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 80/2017 do částky 109/2017)

Částka 80 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. července 2017

Vyhláška č. 221/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních

Touto vyhláškou se například stanoví

  • obsahová náplň teoretické a praktické části zkoušky odborné způsobilosti, celkové vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu a výše odměny zkušebního komisaře,

  • požadavky na zabezpečení zbraní, střeliva a munice v průběhu přepravy,

  • povinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice,

  • způsob vedení evidencí o zbraních, střelivu a munici při podnikání v oblasti zbraní a střeliva nebo při nakládání s municí a o provedení cvičných střeleb.

Účinnost od 1. srpna 2017

Částka 82 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. července 2017

Zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novelou stavebního zákona se například stanoví, že souborem staveb se rozumí vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho stavebního záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem. Stavbou hlavní souboru staveb se rozumí stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb. Vedlejší stavbou v souboru staveb se rozumí stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní.

Stavební zákon nově zakotvuje zmocnění pro vymezení správních obvodů obecných stavebních úřadů prováděcím právním předpisem.

Územně plánovací dokumentace, její aktualizace nebo změna a úplné znění územně plánovací dokumentace po vydání poslední aktualizace nebo změny se vyhotovuje rovněž v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu.

Zavádí se pojem oprávněného investora – vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury (dále jen „oprávněný investor”) je oprávněn požadovat, aby byl o úkonech správního orgánu při projednávání návrhů zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu vyrozuměn jednotlivě; za tím účelem podává žádost místně příslušnému krajskému úřadu. V žádosti uvede své identifikační údaje včetně údajů umožňujících zasílání do datové schránky, seznam obcí, kterých se žádost o doručování týká, a doklad prokazující skutečnost, že je oprávněným investorem s územní působností na území uvedených obcí. Je-li žádost úplná, krajský úřad zaznamená oprávněného investora do seznamu oprávněných investorů, který zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Oprávněný investor zaznamenaný v seznamu oprávněných investorů je o úkonech správního orgánu informován tímto správním orgánem.

Novela stavebního zákona upravuje např. územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a dále společné územní a stavební řízení a rovněž společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí.

Účinnost od 1. ledna 2018

Zákon č. 226/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů

Novelou zákona se stanoví nové významné dny České republiky, a to 9. březen – Den památky obětí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince; 18. červen – Den hrdinů druhého odboje; nově došlo k přejmenování následujícího významného dne České republiky: 10. červen – Den památky obětí vyhlazení obce Lidice.

Účinnost od 31. července 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 227/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. listopadu 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Hradce (okres České Budějovice).

Částka 84 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. července 2017

Nález Ústavního soudu ze dne 30. května 2017, sp. zn. Pl. ÚS 3/15, o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení § 15 odst. 12 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení; cenu nejméně ekonomicky náročného provedení zdravotnického prostředku zjišťuje zdravotní pojišťovna průzkumem trhu“, a ustanovení přílohy č. 3 oddílu C tohoto zákona v částech, kde jsou definovány symboly úhradových limitů „A” a „B” a kde je těmito symboly limitována výše úhrady jednotlivých typů zdravotnických prostředků (publikovaný pod č. 231/2017 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že výše uvedená ustanovení ruší uplynutím dne 31. prosince 2018.

Právní věty nálezu:

I. Vymezení rozsahu zdravotní péče či zdravotních pomůcek, které musejí být občanům poskytovány bezplatně, případně za částečnou úhradu, vyžaduje stanovení podmínek a současně mezí základního práva na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny základních práv a svobod.

II. Zákonem stanovené podmínky, za nichž mohou být zdravotnické prostředky poskytovány za úhradu z veřejného zdravotního pojištění, představují meze základního práva dodavatelů zdravotnických prostředků podnikat a vykonávat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

III. Zákon, který stanoví meze základních práv a svobod natolik obecně či vágně, že určení jejich obsahu fakticky přenechá praxi státních orgánů či jiných subjektů, je v rozporu s výhradou zákona podle čl. 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ze stejných důvodů, pro které nelze stanovení mezí základních práv přenechat podzákonnému právnímu předpisu.

IV. Ustanovení § 15 odst. 12 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 298/2011 Sb., ve slovech „v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení; cenu nejméně ekonomicky náročného provedení zdravotnického prostředku zjišťuje zdravotní pojišťovna průzkumem trhu”, a ustanovení přílohy č. 3 oddílu C tohoto zákona v částech, kde jsou definovány symboly úhradových limitů „A” a „B” a kde je těmito symboly limitována výše úhrady jednotlivých typů zdravotnických prostředků, nejsou dostatečně určitá a bez další konkretizace ani použitelná. Pojištěnec ani dodavatel zdravotnických prostředků na základě těchto ustanovení nemohou zjistit, jaké zdravotnické prostředky poskytované při ambulantní zdravotní péči mohou být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, jakým způsobem byly posouzeny jejich vlastnosti (provedena jejich kategorizace), zjištěna jejich cena, respektive náklady, a provedeno srovnání jejich „ekonomické náročnosti”. Není stanovena ani forma, jakou se mají dozvědět o zařazení zdravotnického prostředku do systému úhrad a o zdravotní pojišťovnou „zjištěné” výši úhrady. O obsahu práv pojištěnců a dodavatelů zdravotnických prostředků tak fakticky rozhoduje zdravotní pojišťovna, která tím současně – v rozporu s výhradou zákona podle čl. 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod – konkretizuje meze základního práva občanů na zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny základních práv a svobod, respektive meze základního práva dodavatelů zdravotnických prostředků podnikat a vykonávat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Rozhodující je totiž vždy až konkrétní postup zdravotní pojišťovny, z něhož teprve lze vyvozovat kritéria, na jejichž základě byl „zjištěn” obsah práva pojištěnce na poskytnutí zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Právě z tohoto postupu zároveň vyplyne, zda zdravotnický prostředek bude hrazen z veřejného zdravotního pojištění a v jaké výši.

Částka 87 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 9. srpna 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 242/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 6. ledna 2018 nové volby do Zastupitelstva obce Prameny (okres Cheb).

Částka 88 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 15. srpna 2017

Nález Ústavního soudu ze dne 13. června 2017, sp. zn. Pl. ÚS 34/15, o návrzích Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., Veřejné ochránkyně práv, na zrušení ustanovení čl. 2 písm. c) a čl. 5 obecně závazné vyhlášky města Litvínova č. 3/2013, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a zlepšení vzhledu města, a na zrušení ustanovení čl. 2 písm. c) a čl. 5 obecně závazné vyhlášky města Varnsdorfu č. 2/2012, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a estetického vzhledu města (publikovaný pod č. 245/2017 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že výše uvedená ustanovení se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Právní věty nálezu:

I. Z hlediska posouzení toho, zda lze zákaz sezení, stanovený vyhláškami obcí Varnsdorfu a Litvínova, podřadit pod zákonem stanovenou působnost pro vydávání obecně závazných vyhlášek podle § 10 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, je rozhodné, že všechna zákonná vymezení působnosti obce ve vztahu k pravomoci vydávat obecně závazné vyhlášky předpokládají, že na jejich základě stanovená povinnost, resp. zákaz, bude sledovat jimi vymezený účel, v tomto případě zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Zakázané sezení na všech těchto ostatních než vyhrazených místech nemůže být samo o sobě místní záležitostí, která by mohla veřejný pořádek narušit. K tomu by bylo třeba nastoupení dalšího kvalifikovaného jednání.

II. Z předmětného širokého zákazu sezení nelze totiž dovodit ani účel vymezený v § 10 písm. c) zákona o obcích. V posuzovaném případě nejde např. o zákaz sezení jen na vybraných travnatých plochách v obci, kterým by byla alespoň implicitně sledována ochrana veřejné zeleně a bylo by tak možné z takového zákazu dovodit jeho podřaditelnost pod zákonem stanovenou působnost podle § 10 písm. c) zákona o obcích.

III. Blanketní skutková podstata přestupku, obsažená v § 46 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, nebo v § 4 odst. 2 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, účinného od 1. 7. 2017, ve spojení s § 10 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, neposkytují dostatečný zákonný základ tomu, aby mohla prostřednictvím obecně závazné vyhlášky, jakožto podzákonného právního předpisu, vzniknout skutková podstata předčasně dokonaného přestupku fakticky spočívajícího v jednání, které samo o sobě není způsobilé veřejný pořádek narušit a může být jen přípravou k jeho narušení. Takový rozšiřující výklad § 10 písm. a) zákona o obcích – na základě kterého by obsah podzákonné právní úpravy (obecně závazné vyhlášky) mohl založit trestnost přípravného jednání, kterou právní úprava obecných podmínek odpovědnosti za přestupek v zákoně neobsahuje a není zákonem stanovena ani zvlášť ve vztahu k povinnostem ukládaným obecně závaznou vyhláškou – se dostává do kolize se zásadou zákonnosti, ústavně garantovanou v čl. 2 odst. 3 Ústavy.

Částka 89 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 18. srpna 2017

Zákon č. 246/2017 Sb., o evropských politických stranách a evropských politických nadacích a o změně některých zákonů

Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie některá pravidla součinnosti České republiky s Úřadem pro evropské politické strany a evropské politické nadace (dále jen „Úřad”) a další pravidla týkající se evropských politických stran se sídlem na území České republiky (dále jen „evropská politická strana”) a evropských politických nadací se sídlem na území České republiky (dále jen „evropská politická nadace”).

Název a zkratka evropské politické strany se musí lišit od názvů a zkratek politických stran a politických hnutí registrovaných podle zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.

Kdo podává Úřadu žádost o registraci evropské politické strany, přiloží osvědčení o souladu stanov evropské politické strany s právním řádem České republiky vydané Ministerstvem vnitra.

Nejvyšší orgán spolku může rozhodnout o změně právní formy spolku na evropskou politickou nadaci. Rozhodnutí o změně právní formy musí obsahovat

  • název, sídlo a identifikační číslo spolku,

  • název evropské politické nadace po změně právní formy a

  • rozhodný den.

Rozhodnutí o změně právní formy spolku na evropskou politickou nadaci nabývá účinnosti dnem, kdy je rozhodnutí o registraci evropské politické nadace zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Evropské politické strany a evropské politické nadace využívají ke své vnitrostátní identifikaci vůči orgánům veřejné moci a vůči třetím osobám registrační číslo přidělené jim Úřadem.

Ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách zveřejňuje pro informační účely přehled evropských politických stran a k nim přidružených evropských politických nadací s využitím údajů z rejstříku evropských politických stran a evropských politických nadací spravovaného Úřadem.

Vnitrostátním kontaktním místem, jehož prostřednictvím se Česká republika s Úřadem a schvalující osobou Evropského parlamentu vzájemně informují o otázkách souvisejících s financováním, kontrolou a sankcemi ve věcech evropských politických stran a evropských politických nadací, je Ministerstvo financí.

Vyžádá-li si Úřad v rámci jím vykonávané kontroly vůči evropským politickým stranám a evropským politickým nadacím spolupráci České republiky, jsou orgány veřejné moci povinny poskytnout vnitrostátnímu kontaktnímu místu součinnost.

Účinnost od 18. srpna 2017

Zákon č. 248/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o obecní policii např. stanoví, že obec nebo obce, které nezřídily obecní policii, mohou uzavřít s jinou obcí v témže vyšším územním samosprávném celku (kraji), která obecní policii zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obce vykonávat úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a jsou smluvními stranami této smlouvy. Uvedená veřejnoprávní smlouva vyžaduje ke svému uzavření nebo změně obsahu souhlas krajského úřadu. O udělení souhlasu rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti.

K plnění úkolů podle § 2 zákona o obecní policii nebo podle zvláštního zákona na území obce, kde je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav”) nebo kde je pořádána veřejnosti přístupná sportovní, kulturní nebo obdobná společenská akce, v souvislosti s níž lze předpokládat účast většího počtu osob, je starosta obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav nebo je společenská akce pořádána, oprávněn uzavřít se starostou jiné obce veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí strážníků. O uzavření této veřejnoprávní smlouvy informuje starosta obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav, hejtmana kraje, na jehož území se obec nachází; v případě, že je na území obce pořádána společenská akce, informuje starosta obce o uzavření veřejnoprávní smlouvy krajský úřad kraje, na jehož území se obec nachází.

Strážníkem může být občan České republiky, který je starší 18 let (dosud platila věková hranice 21 let).

Účinnost od 1. ledna 2018

Zákon č. 249/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb.

Novela zákona o registru smluv např. rozšiřuje výjimky z povinnosti uveřejnění smluv; konkrétně se povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv nově nevztahuje např. na

  • smlouvu uzavřenou veřejnou vysokou školou v rámci doplňkové činnosti nebo veřejnou výzkumnou institucí v rámci jiné činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací,

  • smlouvu, jejímž předmětem je nakládání s výbušninou nebo zařízením či objektem určeným k její výrobě nebo skladování,

  • smlouvu, týkající se výroby nebo užití pořadu, včetně smlouvy o nabytí práv k užití pořadu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je Česká televize nebo Český rozhlas,

  • smlouvu chráněnou bankovním tajemstvím; to neplatí, jde-li o smlouvu mezi bankou a osobou uvedenou v § 2 odst. 1 zákona č. 340/2015

 
 Nahoru