Aktuálně ze Sbírky zákonůGarance

15.7.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Aktuálně ze Sbírky zákonů

15.7.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.1 Aktuálně ze Sbírky zákonů

Mgr. Jan Břeň

Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 40/2018 do částky 70/2018)

Částka 40 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 18. května 2018

Vyhláška č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace

Tato vyhláška stanoví způsob a rozsah zpracování návrhu záplavového území správcem vodního toku a způsob a rozsah stanovování tohoto záplavového území a jeho dokumentace vodoprávním úřadem.

Pro účely této vyhlášky se např. dobou opakování povodně 5, 20, 100 a 500 let rozumí výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za 5, 20, 100 a 500 let; zaplaveným územím nejvyšší zaznamenané přirozené povodně rozumí území, které je vymezeno záplavovou čárou odpovídající nejvyšší historicky zaznamenané a zdokumentované hladině vody při přirozené povodni; povodňovým ohrožením rozumí vyhodnocení intenzity povodně definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Ohrožení nabývá hodnot vysoké, střední, nízké a zbytkové.

Účinnost od 1. června 2018

Částka 41 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. května 2018

Vyhláška č. 80/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí

Novela vyhlášky stanoví, že viniční tratě jsou vedeny v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů. Doklady k viničním tratím jsou uloženy u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Novela rovněž v příloze nově upravuje vinařské obce a viniční tratě v jednotlivých vinařských podoblastech.

Účinnost od 5. června 2018

Částka 42 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. května 2018

Nález Ústavního soudu ze dne 27. března 2018, sp. zn. Pl. ÚS 7/17, o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení některých ustanovení zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (publikovaný pod č. 81/2018 Sb.)

Ústavní soud některá ustanovení (šlo však pouze o jednotlivá slova) zákona č. 65/2017 Sb. zrušil dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů a ve zbytku návrh zamítl.

Právní věty nálezu:

I. Ochrana lidské svobody bez ochrany lidského života, zdraví a životního prostředí, které život i jeho svobodu umožňuje, by postrádala smysl.

II. Je povinností státu, aby za účelem zajišťování a naplnění práva na ochranu zdraví podle čl. 31 Listiny základních práv a svobod přijal adekvátní opatření, mimo jiné i prostřednictvím zlepšování všech stránek vnějších životních podmínek. V případech přesahujících právní sféru jednotlivce má stát povinnost chránit zdraví i proti vůli dotčených osob. Proto je třeba rozlišovat situace, v nichž je chráněno zdraví jednotlivce v konkrétním případě, ale zároveň musí být respektována jeho důstojnost a svoboda rozhodování (např. případy nesouhlasu s poskytnutím zdravotní péče), od situací, kdy stát chrání populaci plošně bez ohledu na vůli jednotlivců.

III. Zákaz kouření ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb podle § 8 odst. 1 písm. k) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, je primárně zaměřen na každou fyzickou osobu, která se zdržuje ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb. V jeho důsledku dochází k omezení autonomie vůle fyzických osob (kuřáků) v možnosti nakládat s tabákovým výrobkem a současně též k zásahu do jejich vlastnického práva podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod, neboť tyto osoby na některých místech nemohou kouřit. Tento zákaz zároveň dopadá na provozovatele stravovacích služeb, protože jeho prostřednictvím může dojít ke snížení atraktivity provozoven stravovacích služeb. V tomto smyslu jde o zásah do jejich základního práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

IV. V případě osob nacházejících se ve vnitřním prostoru provozovny nelze požadované ochrany před pasivním kouřením dosáhnout jinak než tím, že v tomto prostoru nebude možné kouřit, nebo že dojde k rozdělení tohoto prostoru tak, aby se kouřilo jen v jeho části. Vyhrazení určité části provozovny pro zákazníky, kteří chtějí kouřit, ovšem není opatřením, které by umožňovalo dosáhnout stejně efektivně cíle ochrany zdraví, jaký sleduje zákaz kouření ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb podle § 8 odst. 1 písm. k) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, při méně intenzivním zásahu do vlastnického práva fyzických osob dotčených zákazem kouřit ve vnitřním prostoru provozoven stravovacích služeb. Volba požadovaných účinků (zde míra ochrany zdraví) náleží zejména zákonodárci. Je především na něm, aby posoudil vhodnost toho kterého řešení při zohlednění všech relevantních hledisek.

V. Zákaz požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu činnosti, při níž by fyzická osoba mohla ohrozit život nebo zdraví svoje, nebo před jejím vykonáváním podle § 19 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, dopadá i na situace v soukromí jednotlivce, při nichž tato osoba v důsledku požití alkoholu nebo užití jiné návykové látky ohrožuje jen sám sebe a nikoho jiného. V tomto ohledu tento zákaz nesleduje legitimní cíl, který by opodstatňoval zásah do soukromého života podle čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Částka 43 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. května 2018

Vyhláška č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (vyhláška o kybernetické bezpečnosti)

Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie a pro informační systém kritické informační infrastruktury, komunikační systém kritické informační infrastruktury, významný informační systém, informační systém základní služby anebo informační systém nebo síť elektronických komunikací, které využívá poskytovatel digitálních služeb, upravuje

  • obsah a strukturu bezpečnostní dokumentace,

  • obsah a rozsah bezpečnostních opatření,

  • typy, kategorie a hodnocení významnosti kybernetických bezpečnostních incidentů,

  • náležitosti a způsob hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu,

  • náležitosti oznámení o provedení reaktivního opatření a jeho výsledku,

  • vzor oznámení kontaktních údajů a jeho formu a

  • způsob likvidace dat, provozních údajů, informací a jejich kopií.

Účinnost od 28. května 2018

Částka 44 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. května 2018

Nařízení vlády č. 83/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 313/2010 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy může udělovat tato ocenění:

  • Medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,

  • Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programu a za mimořádné činy studentů,

  • Plaketu Františky Plamínkové (uděluje se fyzické osobě za statečnost v boji proti zlu a nenávisti a projevenou morálnost a smysl pro spravedlnost; oceňuje se rozhodné jednání v náročné a tíživé situaci, ve které se tyto lidské vlastnosti projevily),

  • Cenu Milady Paulové,

  • Evropskou jazykovou cenu Label a ocenění Evropský učitel jazyků,

  • Ocenění ministra školství, mládeže a tělovýchovy za medailové umístění na olympijských a paralympijských hrách (hodnota jednotlivého ocenění nesmí přesáhnout 2 500 000 Kč),

  • Ocenění ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro nejlepší sportovce,

  • Ocenění nejúspěšnějších sportovců resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,

  • Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy „Fair Play”,

  • Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za práci s dětmi a mládeží,

  • Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy „Talent” (uděluje se žákovi nebo studentovi do 21 let za mimořádný a vynikající výsledek zejména v technickém nebo přírodovědném oboru nebo na významné mezinárodní soutěži),

  • Medaili J. A. Komenského Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze (uděluje se fyzické nebo právnické osobě anebo skupině fyzických osob za významnou pedagogickou, výchovnou či vědeckou činnost vykonávanou v oblasti šíření odkazu J. A. Komenského nebo za mimořádně záslužný čin pro výchovu a vzdělávání v duchu zásad J. A. Komenského v České republice nebo v zahraničí; fyzické osobě lze medaili udělit též při příležitosti životního nebo pracovního výročí za dlouhodobé vynikající výsledky vědecké práce v oblasti komeniologie, historie, dějin školství a pedagogiky, která významně posílí kulturní hodnoty v oblasti vzdělávání),

  • Medaili Přemysla Pittra Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze (uděluje se významné tuzemské nebo zahraniční fyzické nebo právnické osobě, která se zasloužila o zlepšení vztahů mezi lidmi a národy v duchu humanistického odkazu Přemysla Pittra a přispěla k rozvoji duchovních hodnot, které obsahuje a k nimž směřuje dílo Přemysla Pittra a Olgy Fierzové).

Účinnost od 13. června 2018

Částka 45 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. května 2018

Rozhodnutí prezidenta republiky č. 85/2018 Sb., o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky, do zastupitelstev obcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a do zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev jeho městských částí

Prezident republiky vyhlásil volby do výše uvedených zastupitelských orgánů a stanovil dny jejich konání na pátek 5. října a sobotu 6. října 2018.

Částka 50 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 5. června 2018

Sdělení Ministerstva vnitra č. 98/2018 Sb., o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení

Ministerstvo vnitra sděluje, že podle § 4 odst. 4 zákona č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic), vyhlašuje v příloze č. 1 seznam hraničních přechodů. Hraničním přechodem je podle § 2 odst. 2 zákona o ochraně státních hranic prostor na mezinárodním letišti určený k překračování vnějších hranic. V souladu s článkem 25 a následujícími nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), může členský stát, jenž je plně zapojen do schengenské spolupráce, dočasně znovu zavést ochranu svých vnitřních hranic. Za takové situace je možné (při splnění podmínek daných Schengenským hraničním kodexem) podle § 11 odst. 3 nebo § 12 odst. 3 zákona o ochraně státních hranic opatřením obecné povahy výjimečně stanovit, že vnitřní hranice lze překračovat pouze v místě a době v něm určených. Pro takový případ dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic je nezbytné mít přehled o všech místech pro překračování vnitřních hranic. Z toho důvodu se v příloze č. 2 uvádí seznam přeshraničních propojení zřízených do doby plného zapojení České republiky do schengenského prostoru mezinárodními smlouvami o hraničních přechodech a dalších místech pro překračování státních hranic. V příloze č. 3 je pak uveden seznam přeshraničních propojení vzniklých na základě dalších mezinárodních smluv v gesci Ministerstva dopravy, dohod přeshraničních regionů, na základě iniciativy příhraničních obcí po plném zapojení České republiky do schengenského prostoru a společných hraničních cest. Vždy však platí, že rozsah a doba trvání dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic nesmí překročit míru, která je nezbytně nutná jako reakce na závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. Konkrétní podoba dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic se stanoví ve spolupráci s policií, jež podle § 14 zákona o ochraně státních hranic zajišťuje ochranu vnitřních hranic při dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.

Částka 51 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 5. června 2018

Nález Ústavního soudu ze dne 20. února 2018, sp. zn. Pl. ÚS 6/17, o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení některých ustanovení zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění zákona č. 24/2017 Sb., a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2017 Sb. (publikovaný pod č. 99/2018 Sb.)

Ústavní soud návrh zamítl.

Právní věty nálezu:

Právo mít vlastní majetek a hospodařit podle vlastního rozpočtu představuje samotný ústavní základ práva na samosprávu. Územním samosprávným celkům je na ústavní úrovni garantováno jednak postavení subjektu způsobilého nabývat majetek (postavení vlastníka), jednak postavení subjektu způsobilého s nabytým majetkem nakládat na základě vlastního ekonomického uvážení (postavení hospodáře). Z obou těchto ústavně zaručených rolí vyplývají pro územní samosprávné celky jak práva, tak i povinnosti, které nelze nahlížet izolovaně. Územní samosprávný celek jakožto veřejnoprávní korporace musí při nakládání se svým majetkem vždy zohledňovat zájem svého obyvatelstva; tím je limitována volnost územních samosprávných celků při nakládání a hospodaření se svým majetkem. Prostředky, s nimiž územní samosprávné celky hospodaří, mají charakter veřejných prostředků a musí s nimi být nakládáno ku prospěchu a v zájmu obyvatelstva. Od toho se odvíjí i povinnost územních samosprávných celků nakládat se svým majetkem hospodárně, odpovědně a s péčí řádného hospodáře. Jde o povinnosti legitimní, hodné ústavní ochrany. Zákonná úprava pravidel zajišťujících, aby s veřejnými prostředky bylo nakládáno odpovědně, hospodárně, efektivně a svědomitě, je žádoucí a je v principu ústavně konformní. Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem, jak vyplývá z článku 101 odst. 4 Ústavy. Zákonné zásahy do práva územních samosprávných celků vlastnit majetek a hospodařit s ním nesmějí toto právo vyprázdnit či fakticky eliminovat a musejí – s ohledem na ústavní základ práva na samosprávu – obstát v testu proporcionality. Retrospektivní působení nově přijatého zákona je zásadně přípustné, je-li nově přijatá právní regulace vhodná a potřebná k dosažení zákonem sledovaného cíle. Při poměřování „zklamané důvěry” ve stabilitu předchozí právní úpravy na straně jedné a významu a naléhavosti důvodů nově přijaté právní úpravy na straně druhé, musí být zvažováno, zda zákonodárce zachoval hranice únosnosti.

Částka 54 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 15. června 2018

Vyhláška č. 107/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 400/2011 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů

Tato novela vyhlášky ve svých přílohách stanovuje nový vzor tiskopisu potvrzení o občanském průkazu, nový vzor tiskopisu elektronicky zpracovávané žádosti o vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem a nový vzor tiskopisu elektronicky zpracovávané žádosti o vydání cestovního pasu. Podle přechodného ustanovení platí, že tiskopisy potvrzení o občanském průkazu vydané podle vyhlášky č. 400/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, mohou být používány nejdéle do 31. prosince 2019.

Účinnost od 1. července 2018

Vyhláška č. 108/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 304/2012 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků, ve znění vyhlášky č. 38/2016 Sb.

Tato novela představuje technickou novelu reagující (s ročním zpožděním) na novelu vyhlášky č. 512/2002 Sb. (viz vyhláška č. 173/2017 Sb.,

 
 Nahoru