č. 97/1974 Sb., Zákon České národní rady o archivnictví, ve znění účinném k 1.8.2002, platné do 31.12.2004
ZÁKON
České národní rady
ze dne 17. října 1974
o archivnictví
Ve znění:
Předpis č. |
K datu |
Poznámka |
343/1992 Sb. |
(k 1.9.1992) |
mění, doplňuje |
27/2000 Sb. |
(k 1.5. 2000) |
mění, § 11 odst. 3 písm. d) |
120/2001 Sb. |
(k 1.5.2001) |
doplňuje, v § 11 odst. 3 písm. d) |
107/2002 Sb. |
(k 20.3.2002) |
mění. v § 11 odst. 3 doplňuje písm. e) |
320/2002 Sb. |
(k 1.8.2002) |
mění (15 novelizačních bodů)
|
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Účelem tohoto zákona je vytvořit předpoklady pro další rozvoj archivnictví, aby zajišťovalo bezpečné zachování archivního bohatství budoucím generacím.
Oddíl 1
Archiválie
§ 2
Obecné ustanovení
(1)
Archiválie jsou písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy, které vzešly z činnosti státních orgánů, obcí a jiných právnických osob i z činnosti fyzických osob a které vzhledem ke svému dokumentárnímu významu mají trvalou hodnotu.
(2)
Trvalou hodnotu písemných, obrazových, zvukových a jiných záznamů (dále jen „písemnosti”) posoudí podle stanovených kriterií (§ 31 odst. 1 písm. a)) ve skartačním řízení archiv, který dohlíží na vyřazování (skartaci) písemností, mimo skartační řízení státní oblastní archiv, v jehož územním obvodu je písemnost.
(3)
Posuzováním písemností může ministerstvo vnitra pověřit jiný archiv, než který by byl příslušný podle odstavce 2, popřípadě může vztáhnout tuto působnost na sebe.
(4)
O tom, že písemnost je archiválií, vyrozumí orgán (archiv) uvedený v odstavcích 2 a 3 toho,kdo je oprávněn s ní nakládat.
§ 3
Archiválie uznané za kulturní památky
(1)
Archiválie, která dokládá vývoj společnosti nebo některého z oborů lidské činnosti nebo se vztahuje k význačným osobám, popřípadě událostem a která pro tyto vlastnosti nebo některou z nich má pro kulturu společnosti mimořádný význam, je kulturní památkou.
(2)
Při posuzování toho, zda archiválie je kulturní památkou, se přihlíží zejména k jejímu obsahu, formě, původu, době vzniku nebo k jejímu významu pro obecné, národní, popřípadě regionální dějiny.
(3)
Návrh na uznání archiválie za kulturní památku podává archiv, ve kterém je archiválie uložena.Jde-li o archiválii, která není uložena v archivu, podává návrh státní oblastní archiv, v jehož územním obvodu se archiválie nachází.
(4)
O návrhu podle předchozího odstavce rozhoduje ministerstvo vnitra, které tím může pověřit některý ze státních archivů (§ 17 a 18).
(5)
Archiválie uznané za kulturní památky vedou ve zvláštní evidenci archivy, kde jsou uloženy; jsou-li takové archiválie uloženy v organizacích a zařízeních činných v oboru působnosti ministerstva kultury (§ 27), vedou je ve zvláštní evidenci tyto organizace a zařízení. Evidenci ostatních archiválií uznaných za kulturní památky vedou archivy, které určí ministerstvo vnitra, popřípadě tuto evidenci vede ministerstvo vnitra samo. Evidence všech archiválií uznaných za kulturní památky je součástí ústřední evidence archiválií, kterou vede ministerstvo vnitra.
§ 4
Archiválie prohlášené za národní kulturní památky
(1)
Vláda České republiky může nařízením prohlásit za národní kulturní památky nejvýznamnější z archiválií uznaných za kulturní památky. Návrh předkládá ministr vnitra v dohodě s ministrem kultury.
(2)
Archiválie prohlášené za národní kulturní památky se zapisují do zvláštního seznamu vedeného ministerstvem vnitra.
§ 5
Archiválie jako součást Jednotného archivního fondu
… 