č. 97/1960 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou republikou a Albánskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 7. června 1960
o Smlouvě mezi Československou republikou a Albánskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních
Dne 16. ledna 1959 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Československou republikou a Albánskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních.
Se Smlouvou vyslovilo Národní shromáždění souhlas dne 13. května 1959 a president republiky ji ratifikoval dne 30. prosince 1959. Ratifikační listiny byly vyměněny v Tiraně dne 28. dubna 1960.
Podle svého článku 74 vstoupila Smlouva v platnost dne 28. května 1960.
České znění smlouvy se vyhlašuje současně.
SMLOUVA
mezi
Československou republikou a Albánskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních
President Československé republiky a
Presidium Lidového shromáždění Albánské lidové republiky
vedeni přáním co nejvíce upevnit přátelské svazky mezi oběma zeměmi a jejich národy a rozvíjet spolupráci na poli právních styků, rozhodli se uzavřít smlouvu o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních a k tomu účelu jmenovali svými zmocněnci:
president Československé republiky
dr. Václava Škodu,
ministra spravedlnosti,
Presidium Lidového shromáždění Albánské lidové republiky
Behara Shtyllu,
ministra zahraničních věcí,
kteří vyměnivše si plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě shodli se na tomto:
ČÁST I
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Právní ochrana
1. Občané a právnické osoby (dále jen „občané”) jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany, pokud jde o jejich práva osobní a majetková, jako vlastní občané.
2. Občané jedné smluvní strany mají svobodný a nerušený přístup k soudům, prokuraturám a státním notářstvím (dále jen „justiční úřady”), jakož i k jiným úřadům druhé smluvní strany, do jejichž pravomoci patří věci občanskoprávní, rodinné a trestní, mohou před nimi vystupovat a podávat návrhy a žaloby za stejných podmínek jako občané této smluvní strany.
Článek 2
Poskytování právní pomoci
1. Justiční úřady obou smluvních stran si v občanskoprávních, rodinných a trestních věcech poskytují navzájem právní pomoc.
2. Justiční úřady poskytují právní pomoc i jiným úřadům ve věcech uvedených v odstavci 1 tohoto článku.
Článek 3
Způsob styku
1. Při poskytování právní pomoci se justiční úřady obou smluvních stran stýkají prostřednictvím svých ústředních orgánů, pokud v této Smlouvě není stanoveno něco jiného.
2. Jiné úřady, do jejichž pravomoci patří věci práva občanského nebo rodinného, stýkají se s justičními úřady druhé smluvní strany diplomatickou cestou.
Článek 4
Rozsah právní pomoci
Obě smluvní strany si navzájem poskytují právní pomoc prováděním jednotlivých procesních úkonů, zejména opatřováním a zasíláním písemností, prováděním prohlídek, odnětím věcí,…
