Input:

R 96/1967; Výchova nezletilých dětí Garance

č. 96/1967 Sb. rozh.
K výkladu § 27 odst. 3 zák. o rod. a postupu při opatřování podkladů pro rozhodnutí soudu z hlediska tohoto ustanovení.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. května 1967, 5 Cz 57/67.)
Okresní soud V Českých Budějovicích upravil nově styk otce s nezletilou: otci nezletilé povolil, aby se s nezletilou stýkal každou první neděli v měsíci v době od 9 do 18 hodin (a ve stejné rozsahu též v den prvého vánočního svátku) a každou druhou a čtvrtou středu v měsíci v době od ukončení vyučování do 18 hodin.
Krajský soud v Českých Budějovicích změnil rozsudek soudu prvého stupně tak, že otci zakázal styk s nezletilou. Své rozhodnutí opřel především o závěry znaleckého posudku, vypracovaného znalci - lékaři. Ztotožnil se s názorem znalců jmenovitě v tom, že by uskutečňování styku otce s nezletilou v ovzduší trvajících konfliktních vztahů mezi rodiči a s ohledem na některé odchylné (až psychopatické) reakce otce působilo škodlivě na duševní vývoj nezletilé.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že rozsudky soudů obou stupňů byl porušen zákon a tyto rozsudky zrušil.
Z odůvodnění:
Rozhodnutí o výchově nezletilého dítěte jedním z rodičů zachovává veškerá rodičovská práva a povinnosti i tomu z rodičů, jemuž nebylo nezletilé dítě svěřeno do výchovy. Tento rodič - byť je převážně vyloučen z bezprostředního výkonu svých rodičovských práv a povinností, zejména ze soustavného výchovného působení na nezletilé dítě - není zbaven odpovědnosti vůči společnosti za všestranný vývoj nezletilého dítěte. Je na něm, aby využíval aspoň omezených možností k tomu, aby i v nedostatku příležitosti k soustavnému výchovnému působení vykonával vhodný vliv na výchovu nezletilého dítěte.
Jedním z prostředků k zajištění dílčí spoluúčasti tohoto rodiče na výchově nezletilého dítěte a k udržování rodičovského vztahu a upevňování citového pouta je osobní styk rodiče s nezletilým dítětem. Úkolem rodiče, jemuž nebylo nezletilé dítě svěřeno do výchovy, je pochopitelně, aby uplatňoval při styku s nezletilým dítětem jen pozitivním způsobem svou roli ve výchově dítěte v intencích ustanovení § 31 zák. o rod., nikoli snad, aby mařil výsledky řádné výchovy dítěte druhým rodičem; naproti tomu úkolem rodiče, který vychovává nezletilé dítě, je mj., aby - se zřetelem k zájmu dítěte na prospěšném styku s druhým rodičem - vytvářel příznivé podmínky ke styku tohoto rodiče s nezletilým dítětem, a to hlavně vedením dítěte ke správnému vztahu k tomuto rodiči.
Toliko výjimečně se stává, že event. styk rodiče s nezletilým dítětem ohrožuje jeho fyzické či psychické zdraví. Potom je na místě vyslovení omezení nebo dokonce zákazu styku rodiče s nezletilým dítětem (§ 27 odst. 3 zák. o rod.), ovšem - poněvadž jde o opatření, které pronikavě zasahuje do práv a povinností rodiče - po náležitém zjištění skutečného stavu věci. K náležitému zjištění skutečného stavu věci patří také rozlišení, zda uskutečňování styku rodiče s nezletilým dítětem ohrožuje vskutku zdraví dítěte, popř. zda jde pouze o předstíraný stav vyvolávaný záměrným působením rodiče, jemuž bylo nezletilé dítě svěřeno do výchovy.
Spolehlivé poznání skutečnosti, zda styk