Input:

R 96/1954; Garance

č. 96/1954 Sb. rozh. obÄŤ.
I žaloby o zaplacení manka může československá právnická osoba podat u soudu svého sídla.
(Rozhodnutí krajského soudu v Pardubicích z 12. ledna 1954, 5 Co 33/54.)
Výrobní a stavební družstvo domáhalo se žalobou podanou u lidového soudu svého sídla na žalovaném, bydlícím v obvodu jiného lidového soudu, zaplacení manka, které vzniklo v době, kdy žalovaný byl vedoucím prodejny družstva.
Lidový soud v Pardubicích vyslovil svou nepříslušnost a postoupil věc s výhradou právní moci usnesení lidovému soudu bydliště žalovaného.
Krajský soud ke stížnosti žalujícího družstva usnesení soudu prvé stolice zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení a novému rozhodnutí.
Z odůvodnění:
Prvý soud neuznal tvrzený důvod místní příslušnosti podle § 408 a) o. s. ř. Jde o žalobu na náhradu manka, které prý žalovaný způsobil žalujícímu družstvu v době, kdy u družstva byl zaměstnán jako vedoucí prodejny. Podle výkladu prvého soudu vadí dovolávanému důvodu příslušnosti, že pracovní smlouvu a spory z ní nelze podřadit pod pojem plnění úkolů ve smyslu § 408 a) o., s. ř.; nadto pak již dnes mezi účastníky pracovního poměru není, neboť pracovní smlouva, o níž se žalobní důvod opírá, byla již zrušena.
Stížnost právem vytýká, že takový výklad § 408 a) o. s. ř. je příliš úzký a že nemá oporu v zákoně. Kromě jiných podmínek, které v daném případě nepadají v úvahu, vyžaduje toto ustanovení, aby se žaloba týkala právních poměrů založených smlouvou, kterou uzavřela československá právnická osoba při plnění svých úkolů. Žalobní nárok o náhradu manka je v podstatě opřen o pracovní smlouvu a o její porušení; vyvěrá tedy ze smlouvy a jde o právní poměr založený smlouvou. V žalobě je odůvodněn tak, že žalovaný jako vedoucí prodejny byl povinen pečlivě spravovat svěřené majetkové hodnoty družstevní, odvádět řádně tržbu a převzal odpovědnost za ztráty. Dopustil-li se při plnění pracovní smlouvy úmyslně nebo z nedbalosti škody porušením některého smluvního závazku (§ 337 o. z.), pak i nadále takový náhradní