Input:

R 93/1956 (tr.); Garance

č. 93/1956 Sb. rozh. tr.
Jednání směřující ke zkrácení daně nutno posuzovat buď s hlediska trestného činu zkrácení a ohrožení daně podle § 148 tr. zák. anebo s hlediska přestupu zkrácení daně podle § 61 tr. zák. spr. podle stupně nebezpečnosti činu pro společnost. Takováto jednání nemohou nikdy zakládat skutkovou podstatu trestného činu rozkrádání nebo poškozování národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák., neboť ustanovení § 148 tr. zák. a § 61 tr. zák. spr. jsou v poměru k ustanovení § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák. ustanoveními speciálními.
.(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 20. července 1956, 6 To 52/56.)
Krajský soud v Hradci Králové uznal obviněného, báňského technika, mimo jiné vinným též trestným činem rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák., jehož se podle odůvodnění rozsudku dopustil obviněný tím, že si v roce 1953 dal odměnu 1.600 Kčs, která mu byla dodatečně vyúčtována za čtyři mimořádně odpracované nedělní směny, připsat ke mzdě dvou horníků. Učinil tak po dohodě s vedoucím úseku proto, aby zamezil vyšší srážku daně ze mzdy vyplývající z jeho jinak vyššího pracovního příjmu. Částky připsané takto horníkům si od nich potom vybral.
Nejvyšší soud k odvolání obviněného usnesením podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. ř. se zřetelem k čl. V rozhodnutí presidenta republiky z 9. května 1955 o amnestii trestní stíhání obviněného pro uvedený skutek zastavil.
Z odůvodnění:
Předně není zcela přesné zjištění napadeného rozsudku týkající se připsání odměny obviněného za jeho pracovní výkon jiným zaměstnancům y. roce 1953. Pokud jde o dobu spáchání činu, spokojil se krajský soud s tím, že čin se stal v roce 1953, ačkoli přesné zjištění v tomto směru by mohlo mít význam s hlediska použití amnestie ze dne 4. května 1953 a neuvedl také v rozsudku blíže