93/1949 Sb., Zákon o zrušení sirotčích pokladen Garance

(1)  Hypotekární pohledávky sirotčích pokladen s příslušenstvím přecházejí dnem 1. ledna 1950 za úhradu na okresní spořitelny a záložny, popřípadě na spořitelny a záložny (dále jen „peněžní ústavy”) v sídlech příslušných okresních soudů; ministerstvo financí může ze závažných organisačních důvodů, zejména není-li v sídle soudu hlavní závod peněžního ústavu, stanoviti vyhláškou v Úředním listě republiky Československé, že hypotekární pohledávky sirotčí pokladny přecházejí na peněžní ústav v jiném místě.

(2)  Výše úhrady za hypotekární pohledávku a způsob jejího splacení se určí dohodou mezi sirotčí pokladnou a peněžním ústavem. Nedojde-li k dohodě, rozhodne předseda příslušného krajského soudu v dohodě s Ústřední radou družstev.

(3)  Přechod hypotekárních pohledávek podle odstavce 1 se zapíše ve veřejných knihách na návrh předsedy příslušného krajského soudu s poukazem na tento zákon. Knihovní zápisy jsou osvobozeny od poplatků.

Hotovosti soudních chráněnců uložené v sirotčích pokladnách se od 1. ledna 1950 neúrokují.

Sirotčí pokladny si napříště nesmějí mezi sebou poskytovati zápůjčky.

Ministr spravedlnosti může v dohodě s ministrem financí slučovati sirotčí pokladny, které mají sídlo v obvodě téhož krajského soudu.

Ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem financí zruší postupně sirotčí pokladny, jakmile to bude odůvodněno…