Input:

R 92/1958 (tr.); Garance

č. 92/1958 Sb. rozh. tr.
Znalce nelze při výkonu jeho funkce považovat za veřejného činitele ani když podává posudek před jiným úřadem nebo veřejným orgánem, než jsou úřady nebo orgány uvedené v § 161 tr. zák. Nevypovídá-li znalec před soudem nebo úřadem, či veřejným orgánem uvedeným v § 161 tr. zák., nelze jeho úmyslnou nepravdivou výpověď posuzovat podle ustanovení § 161 tr. zák.
(Rozhodnutí krajského soudu v Olomouci z 11. dubna 1958, 5 To 63/58.)
Obžaloba kladla obžalovanému za vinu, že v červnu 1957 jako znalec odhadl v řízení za převoz motocyklu do Polska cenu motocyklu nepřiměřeně nízkou částkou, takže byl zkrácen vývozní poplatek o 160 Kčs. Obžaloba spatřovala v zažalovaném skutku trestný čin porušení povinnosti veřejného činitele podle § 175 odst. 1 písm. b), c) tr. zák.
Lidový soud v Českém Těšíně zprostil obžalovaného obžaloby.
Krajský soud k odvolání okresního prokurátora zastavil podle § 271 tr. ř. vzhledem k čl. III č. 2 rozhodnutí presidenta republiky z 1. prosince 1957 o amnestii trestní stíhání abžalovaného.
Z odůvodnění:
Zkoumaje důvodnost námitek v písemném odůvodnění odvolání okresního prokurátora proti zprošťujícímu rozsudku lidového soudu, dospěl odvolací soud shodně s názorem lidového soudu k záveru, že na obžalovaného nelze v souzené věci pohlížet jako na veřejného činitele Tento charakter mu nelze přiznat proto, že znalce nelze považovat za veřejného činitele, pokud plní pouze úkoly plynoucí z jeho ustanovení znalcem. Tak tomu bylo v souzené věci, kdy obžalovaný prováděl odhad motocyklu za účelem vyměření poplatku za povolení vývozu motocyklu do Polska. Pro uvedený názor krajského soudu svědčí i úmysl zákonodárce, kterým dal v speciálních ustanoveních trestního zákona najevo, že nemíní zahrnout znalce mezi osoby mající charakter veřejného činitele. Tak postihuje trestní zákon násilné jednání vůči znalci pro výkon jeho povinnosti pouze jako trestný čin