Input:

R 92/1956; Garance

č. 92/1956 Sb. rozh. obÄŤ.
Ustanovení vl. nař. č. 36/1955 Sb., kterým se odkladá placení a úrokování některých peněžitých závazků členů jednotných zemědělských družstev, je třeba použít i v případě, že pohledávka vznikla na pořízení hospodářského inventáře v souvislosti s provozem zemědělského hospodářství dlužníkova, které tento vnesl do jednotného zemědělského družstva, a to i když do družstva vnesl jen část tohoto inventáře a zbytek si ponechal v záhumenkovém hospodářství pro svou potřebu.
(Rozhodnutí krajského soudu v Olomouci ze 17. února 1956, 5 Co 90/56.)
Žalobce domáhal se žalobou Dodanou již za účinnosti vládního nařízení č. 36/1955 Sb., kterým se odkládá placení a úrokování některých peněžitých závazků členů jednotných zemědělských družstev, na žalovaném, členu JZD III. typu, zaplacení 3460,60 Kčs jako pohledávky za zemědělské stroje prodané žalovanému. Při projednání věci navrhl žalobce podle § 5 vl. nař. č. 36/1955 Sb., aby bylo rozhodnuto, zda na tuto pohledávku, resp. na její část, se vztahuje odklad placení a úrokování podle vládního nařízení č. 36/1955 Sb.
Lidovýsoud v Litovli odložil podle § 1 odst. 1 a § 5 odst. 1 vl. nař. č. 36/1955 Sb. placení a úrokování zažalované částky.
Krajský soud stížnosti věřitele nevyhověl a usnesení lidového soudu potvrdil s tou úpravou, že v daném případě jsou splněny podmínky odkladu placení a úrokování peněžitého závazku žalovaného podle vládního nařízení č. 36/1955 Sb.
Odůvodnění:
Věřitel má pochybnosti v otázce, zda a v jakém rozsahu lze se dovolávat vládního nařízení č. 36/1955 Sb. i v případě, že pohledávka vznikla sice na pořízení hospodářského inventáře v souvislosti s provozem zemědělského hospodářství dlužníkova, jež dlužník vnesl do JZD, když z tohoto inventáře vnesl do družstva jen část, kdežto zbytek si ponechal v záhumenkovém hospodářství pro svou soukromou potřebu.
Zemědělský odbor rady okresního národního výboru, jemuž soud musí dát příležitost k tomu, aby se vyjádřil vždy před rozhodnutím soudu o otázce, zda na peněžitý závazek dlužníka se vztahuje odklad placení a úrokování podle uvedeného vládního nařízení (§ 7 cit. nařízení), vychází ve svém vyjádření zřejmě z toho názoru, že v souzeném případě jsou splněny podmínky odkladu placení a úrokování celého peněžitého závazku žalovaného, ježto dlužník je členem družstva se společnou rostlinnou a živočišnou výrobou a věřitelem je socialistická právnická osoba [§ 1 odst. 1 písm. a), b) cit. vl. nařízení]. I když soud při svém rozhodnutí o otázce odkladu placení a úrokování není vázán posudkem tohoto zemědělského orgánu, musí rozhodnutí soudu odpovídat účelu sledovanému zemědělským odborem rady okresního národního výboru a musí k němu přihlížet i proto, že právě týž orgán je jedině povolán k návrhu na zrušení odkladu placení a úrokování peněžitých závazků dlužníka za podmínek uvedených v § 12 odst. 1 písm. a) až c) cit vl. nařízení.
Vzhledem k vzniklým pochybnostem věřitele o výkladu ustanovení tohoto vládního nařízení je třeba uvést, že úprava podle vykládaného vládního nařízení vztahuje se na všechny pohledávky uvedené v § 2 odst. 1 písm. a)–e) a v § 3 vl. nařízení. Na souzený případ dopadá ustanovení § 2 odst. 1 písm. c), podle něhož úprava vztahuje