č. 91/1954 Sb. rozh. obč., Garance
č. 91/1954 Sb. rozh. obč.
Ustanovení čl. 30 odst. 1 směrnic ministra financí č. 159/1953 Ú. l., o způsobu provedení peněžní reformy, vztahuje se na náhradu škody jen tehdy, byla-li její výše stanovena pravomocným rozsudkem, smírem nebo dohodou před 1. červnem 1953.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 9. března 1954, Cz 30/54.)
Žalobci se domáhali na žalovaném národním podniku a na jeho řidiči náhrady škody, jež jim byla způsobena při srážce automobilů.
Lidový soud civilní v Brně rozhodl o žalobě rozsudkem ze dne 5. února 1953 tak, že jejich nárok je po právu dvěma třetinami a že žalovaní jsou povinni zaplatit rukou společnou a nerozdílnou náhradu škody v částkách, které číselně určil.
Tento rozsudek napadli včas odvoláním žalobci i žalovaní. Žalobci se domáhali úplného vyhovění žalobě, kdežto žalovaní navrhli poměrné snížení přiznaných nároků.
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 7. srpna 1953 částečně vyhověl odvolání žalobců, při čemž však závazky národního podniku přepočetl v poměru 1 :50 a jen v tomto rozsahu vyslovil solidaritu závazku obou žalovaných.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu, že rozsudkem krajského soudu, pokud jím byly přepočteny závazky národního podniku v poměru 50 Kčs starých peněz za 1 Kčs nových peněz a pokud byla vyslovena solidarita závazku obou žalovaných jen v tomto rozsahu, byl porušen zákon.
Z odůvodnění:
Podle čl. 30 odst. 1 směrnic ministra financí č. 159/1953 Ú. l., o způsobu provedení peněžní reformy, které byly vydány podle § 10 zák. č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a v souhlase s usnesením vlády Československé republiky a OV KSČ z 30. května 1953 o provedení peněžní reformy a zrušení lístků na…
