č. 9/1973 Sb. rozh. tr., Garance
č. 9/1973 Sb. rozh. tr.
I. Okolností, která brání uložení trestu nápravného opatření je i skutečnost, že ze mzdy obviněného je třeba provádět srážky k úhradě pohledávek, zejména na dlužné výživné v takovém rozsahu, že další srážky k výkonu nápravného opatření nelze již konat.
II. Ustanovením § 154 odst. 2 tr. zák. je chráněna i komise pro ochranu veřejného pořádku národního výboru.
I urážlivé výroky pronesené vůči předsedovi komise pro ochranu veřejného pořádku národního výboru mohou naplňovat znaky trestného činu útoku na státní orgán a orgán společenské organizace podle § 154 odst. 2 tr. zák., jestliže byly proneseny za takových okolností, že z nich lze dovodit, že pachatel napadal celý orgán a nikoli pouze jednotlivé členy.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 27. 6. 1972 sp. zn. 4 Tz 23/72.)
Usnesením krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. ledna 1972 bylo zamítnuto odvolání obžalovaného A. B. proti rozsudku samosoudce okresního soudu v Liberci ze dne 19. dubna 1971 sp. zn. 3 Ta 135/71, kterým byl obžalovaný A. B. uznán vinným trestným činem útoku na veřejného činitele podle § 156 odst. 2 tr. zák. a odsouzen k trestu nápravného opatření v trvání osmi měsíců se srážkami 15 % z odměny za práci. Trestného činu se obžalovaný A. B. dopustil tím, že dne 14. prosince 1970 v R. hanlivými výroky urážel členy komise pro ochranu veřejného pořádku Městského národního výboru v R., která projednávala přestupek obviněného proti socialistickému soužití podle § 19 zák. č. 60/1961 Sb.
K stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti ČSR Nejvyšší soud ČSR zrušil usnesení krajského soudu v Ústí nad Labem i rozsudek okresního soudu v Liberci a tomuto soudu přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Z oznámení rady Městského národního výboru v R. ze dne 14. prosince 1970 sp. zn. KOVP/70, podepsané předsedou a členy komise pro ochranu veřejného pořádku,…
