Input:

č. 9/1962 Sb. rozh., Garance

č. 9/1962 Sb. rozh.
U zaměstnanců v prodejnách se samoobsluhou a v prodejnách průmyslového zboží a volným výběrem není potřebné školení těchto zaměstnanců; postačí jejich seznámení se s tímto novým způsobem prodeje. Jen v případě, že zaměstnanci nebyla poskytnuta možnost seznámení se s tímto novým způsobem prodeje, jde o spoluzavinění na straně podniku.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. září 1961, 4 Cz 54/61).
Žalující podnik se domáhal proti dvěma žalovaným náhrady schodku, který vznikl v období od 21. října 1959 do 21. dubna 1960 v prodejně se samoobsluhou v celkové částce 9055,30 Kčs. Tuto škodu pak rozvrhl na vedoucího prodejny částkou 8006,22 Kčs a na prodavačku částkou 1049,08 Kčs.
Okresní soud v Benešově vyhověl žalobě proti prvnímu žalovanému částkou 1575,- Kčs, kdežto co do dalšího žalobního nároku žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že ze dvou třetin má škodu nést žalobce sám z důvodů svého spoluzavinění a objektivních příčin nastalých na jeho straně. Vycházel přitom ze zjištění, že žalovaní neměli zkušenosti v samoobsluze, neprošli řádným školením, k samoobsluze byl připojen prodej mléka v jiné provozovně, při samoobsluze byl doplňkový prodej a vedoucí prodejny po šest týdnů odjížděl dvakrát týdně před polednem do jiné obce, kde vedl a později likvidoval prodejnu. V důsledku toho zaměstnanci samoobsluhy na své úkoly nestačili. Podle ustanovení §§ 7, 10 zák. č. 71/1958 Sb. okresní soud snížil náhradní povinnost žalovaných u vedoucího na výši jednoměsíčního platu a u žalované prodavačky na 45 % jejího průměrného měsíčního platu.
Krajský soud v Praze přiznal účinnost projevu žalobce zpětvzetí odvolání proti druhé žalované, poněvadž s došlo k mimosoudnímu vyrovnání a náhradní povinnost prvního žalovaného zvýšil na 2669,- Kčs a povolil mu měsíční splátky po 200,- Kčs. Doplnil zjištění soudu prvního stupně v tom směru, že žalovaný nebyl řádně vyškolen a seznámen s novým způsobem prodeje; školením není jednou v měsíci provedená půlhodinová návštěva