č. 9/1959 Sb. rozh., Garance

U některých soudů vznikly pochybnosti při rozhodování o žalobách podávaných na JZD o zaplacení poplatků z prodlení pro opožděné placení faktur, a to zejména v tom směru, zda soud může poplatek z prodlení snížit. Placení poplatku z prodlení bylo upraveno vyhláškou min. fin. č. 364/1952 Ú. 1., která však byla nahražena vyhláškou ministerstva financí č. 240/1955 Ú. 1. (§ 18 této vyhlášky), o fakturování a placení za zboží a práce. Stejně tak byla' vyhláška č. 365/1952 Ú. 1. nahražena vyhláškou č. 241/1955 Ú. 1., o fakturování a placení investičních prací, dodávek strojů a zářízení, jakož i generálních oprav.

Obě tyto vyhlášky (č. 240/1955 a č. 241/1955 Ú. 1.) se vztahují nepochybně, pokud jde o povinnost platit poplatek z prodlení při prodlení odběratele s placením faktury i na JZD, jak plyne nejen z ustanovení § 1 odst. 2 a § 15 vyhl. č. 240/1955 Ú. 1. a § 1 odst. 3 vyhl. č. 241/1955 Ú. 1., nýbrž i z výslovné zmínky o JZD na některých místech vyhlášky, např. v ustanovení § 5 odst. 13, § 6 odst. 2 vyhl. č. 240/1955 Ú. 1. a § 24 odst. 14 vyhl. č. 241/1955 Ú. 1., i když JZD sama podle § 1 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 240/1955 Ú. 1. a § 1 odst. 1 písm. c) č. 2 vyhl. č. 241/1955 ,Ú. 1. na základě těchto vyhlášek tento poplatek jako dodavatelé požadovat nemohou. (Takové oprávnění i povinnost mají JZD ovšem podle § 6 vyhl. min. fin. č. 262/1952 Ú. 1., o fakturování a placení dodávek zboží a prací uskutečněných jednotnými zemědělskými družstvy.)

O snížení poplatku z .prodlení stanoví § 16 odst. 3 vyhl. č. 240/1955 Ú. 1. toto: Penále nebo poplatek z prodlení ve výši 10 Kčs může odběratel, popř. dodavatel, prominout. Penále nebo poplatek z prodlení nad tuto částku nelze prominout nebo snížit. Ministerstvo financí může v případech celostátního dosahu povolit výjimku.

Stejné ustanovení má § 31 odst. 2 vyhl. č. 241/1955 Ú. 1.

Pochybnosti o tom, zda může soud tento poplatek z prodlený snížit, vznikají patrně z toho, že druhá věta citovaného ustanovení navazuje na větu prvou, která mluví o snížení (propadnutí) jako o oprávnění stran, z čehož se dovozuje, že právo snížení poplatku z prodlení nad částku 10 Kčs náleží soudu (arbitráži), a to podle §§ 286 a 287 obč. zák.

Tento výklad je nesprávný. Že snížení poplatku z prodlení v případech, kde, převyšuje 10 Kčsnenáleží soudu ani arbitráži, plyne z těchto úvah: Zákaz snížení nebo prominutí poplatku vyššího než pj, 10 Kčs adresovaný pouze stranám by byl zcela zbytečný, když plyne již z ustanovení § 7 odst. 4 vyhl. č. 240/1955 Ú. 1. a § 26 odst. 3 vyhl. č. 241/1955 Úl. 1., které účtování poplatku z prodlení ukládají straně k tomu oprávněné zároveň jako její povinnost, a z ustánovení § 36 vl nař. č. 33/1955 Sb., o hospodářských smlouvách, podle něhož prominutí, snížení nebo započtení majetkových sankcí mezi stranami je neplatné. Krom toho objektivní formulace druhé věty ná rozdíl od věty prvé („Nelze prominout nebo snížit“) je zřejmě v volena právě proto, aby vyjádřila, že toto právo nenáleží ani orgánu rozhodujícímu o…