č. 89/1949 Sb. rozh. tr., Garance
č. 89/1949 Sb. rozh. tr.
S hlediska skutkové podstaty zpronevěry podle § 183 tr. z. je nerozhodné, komu zpronevěřené věci náležely vlastnicky v době činu, pokud to byly jen věci pachateli cizí a jemu svěřené.
Částečnou náhradou škody se čin nestává beztrestným co do nahrazené částky. Překážky bránící úplné a včasné náhradě škody jdou k tíži vinníkovi.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 3. května 1949, Zm II 452/48.)
Krajský soud trestní v Brně uznal dne 17. června 1948 obžalovanou vinnou zločinem zpronevěry podle §§ 183, 184 tr. z.
Nejvyšší soud zamítl zmateční stížnost obžalované.
Z důvodů:
Zmateční stížnost namítá, že věci poškozené podléhaly konfiskaci, že nebyly vůbec vlastnictvím poškozené, nýbrž Fondu národní obnovy, že je obžalovaná přihlásila Fondu národní obnovy až na několik drobností, které uvedla jen úhrnně, že ostatně okolnost, že nebyly přihlášeny všechny věci, nejde k její tíži, neboť přihlášku činil a byl povinen učinit její manžel, že nalézací soud nevyřešil otázku, komu uvedené věci v rozhodné době patřily, a že to práva neznalá obžalovaná nemohla vědět. Těmito výtkami není však třeba se zabývat, neboť nehledíc ani k tomu, že dekr. č. 108/1945 Sb. byl vydán až po dokonání činu, neuvěřil nalézací soud obžalované, že věci odmítla vydat proto, že poškozená byla považována za Němku, nýbrž zjistil, že hned po svěření věcí pojala úmysl si věci zadržet a přivlastnit a proto i odmítla věci vydat. Za tohoto stavu věci je pak nerozhodné pro posouzení věci, komu věci vlastnicky náležely v době činu (dekr. č. 5/1945 Sb. na vlastnictví osob v něm uvedených nic nezměnil), rozhodné je jen, že to byly věci obžalované cizí a že jí byly svěřeny poškozenou, že se obžalovaná rozhodla je zadržet a přivlastnit si je a že je proto také i odmítla vydat. Přihláška věcí Fondu národní obnovy se stala až po dokonání činu a mohla by mít význam jen s hlediska účinné lítosti.
V tomto směru však zmateční stížnost sama uvádí, že v přihlášce Svěřených věcí Fondu národní obnovy nebyly uvedeny všechny svěřené věci a že ani poškozené nebyly vráceny. K účinné lítosti podle § 187 tr. z. se však vyžaduje, aby byla včas nahrazena celá škoda vzniklá z trestného činu. Nestačí náhrada…
