č. 88/1956 Sb. rozh. obč., Garance

Nejvyšší soud zjistil, že soudy vykládají nejednotným způsobem ustanovení § 278 o. s. ř. v otázce, zda je matka, v případě, že je podána žaloba nezletilým dítětem, účastníkem řízení o nároku na úhradu osobních potřeb nezletilého dítěte.

Jde tu o závažné rozhodnutí, neboť je rozhodováno o výživném pro nezletilé děti, které tvoří hmotný podklad pro jejich výchovu. Nadto jednoznačné vyřešení postavení matky v řízení o úhradu osobních potřeb nezletilého dítěte podle § 278 o. s. ř. je nutným předpokladem pro závěr, zda rozhodnutí o úhradě osobních potřeb nabylo právní moci (§ 167 odst. 2, § 161 odst. 1 o. s. ř.). Z těchto důvodů je nutné, aby byla při řešení této otázky směrnicemi plena nejvyššího soudu zajištěna jednotnost rozhodování.

Plenum nejvyššího soudu pak uvážilo toto:

Smyslem § 278 o. s. ř. je neoddalovat zahájení řízení o určení povinnosti poskytovat příspěvek na úhradu osobních potřeb až do doby, kdy bude pravomocně zjištěno otcovství toho, jehož vyživovací povinnost má být určena. Jsou to tedy důvody úče nosti i hospodárnosti řízení, jež tuto zvláštní únravu úpravu vyvolaly.

Zákon nemá bližších ustanovení o tom, kdo je účastníkem řízení o úhradu osobních potřeb v případě, že je toto prováděno ve spojení s řízením o žalobě o zjištění otcovství. Tato otázka není řešena ustanovením § 273 o. s. ř., v němž se výslovně mluví o řízení o zjištění otcovství a nikoliv o řízení o úhradě osobních potřeb, ač zákon v § 278 o. s. ř. jinak zřejmě obě tato řízení rozlišuje (srovnej slova: „Je-li se žalobou spojen návrh“, viz i důvodovou zprávu k § 273 o. s. ř.) Nutno proto hledat odpověď na tuto otázku ve všeobecném ustanovení § 5 o. s. ř. (§ 2 o. s. ř.)_; Podle tohoto ustanovení je mimo jiné účastníkem řízení ten, kdo může být rozhodnutím soudu ve svých právech přímo dotčen. Důvodová zpráva k § 5 o. s. ř. uvádí, že ustanovení toto určuje pojem účastníka široce, a to se zřetelem k velké rozmanitosti právních poměrů určovaných hmotným právem.

Základním hlediskem pro řešení dané otázky je úvaha, že i ustanovení § 278 o. s. ř., pckud upravuje řízení o nároku na úhradu osobních potřeb, je právě tak jako ustanovení § 251 o. s. ř. procesním provedením hmotně právních ustanovení §§ 39 a 73 zák. o právu rod.

Podle těchto ustanovení jsou oba rodiče stejně, povinni pečovat o výživu dítěte podle svých výdělečných a majetkových možností a potřeb dětí; poskytování prostředků na výživu může být vyváženo z části nebo zcela osobním výkonem péče o dítě. Dítě má tedy právo, aby rodiče uhradili jeho odůvodněné potřeby právě tak, jako rodiče mají právo, aby úhrada těchto potřeb dítěte byla mezi ně spravedlivě rozvržena. Rodiče i dítě jsou rozhodnutím soudu ve svých právech přímo dotčeni a jsou proto účastníky řízení.

Proto také, platí o procesním postavení matky, jde-li o nárok na úhradu osobních potřeb…