Input:

R 88/1955; Garance

č. 88/1955 Sb. rozh. obÄŤ.
Také rozhodnutí o povolení splátek ku splacení částek výživného splatných do právní moci rozhodnutí je rozhodnutím o výživě ve smyslu § 41 zákona o právu rodinném. Při změně poměrů možno proto nově upravit i výši dříve již povolených splátek.
(Rozhodnutí krajského soudu v Hradci Králové z 24. února 1955, 7 Co 30/55.)
A. byl rozsudkem zjištěn otcem a uznán povinným počínaje dnem 5. května 1952 přispívat na úhradu osobních, potřeb dítěte částkou 120, –Kčs měsíčně. Pro částky dospělé do právní moci rozsudku byly otci povoleny splátky po 30 Kčs měsíčně. Po vydání tohoto rozhodnutí otcovy příjmy se zvýšily a matka dítěte zažádala u opatrovnického soudu, aby vyživovací příspěvky pro dítě byly zvýšeny a aby byly zvýšeny i splátky dlužných příspěvků.
Lidový soud v Náchodě stanovil nadále vyživovací povinnost otcovu částkou 180 Kčs měsíčně, zamítl však (správně odmítl) návrh, aby i částka povolených splátek zadrženého výživného byla zvýšena. Pokud jde o odůvodnění posléze uvedeného výroku, má lidový soud za to, že zvýšení splátek není již možné, ježto tyto splátky po 30 Kčs měsíčně byly stanoveny pravomocným rozsudkem a jde tedy o věc rozsouzenou [§ 57 odst. 1 písm. c) o. s. ř.].
Krajský soud ke stížnosti matky směřující jen proti výroku, kterým lidový soud zamítl návrh, aby otec byl uznán povinným splácet zadrželé výživné vyšší částkou než původně stanovenou, zvýšil částku splátek ze 30 Kčs na 70 Kčs měsíčně.
Z odůvodnění:
V souzeném případě není třeba zabývat se otázkou, zda splátky povolené podle § 151 odst. 2 o. s. ř. možno považovat za dávky splatné po vynesení rozhodnutí, jak má to na mysli ustanovení § 162 o. s. ř. a zda změny určené výše splátek možno se