Input:

č. 88/1954 Sb. rozh. tr., Garance

č. 88/1954 Sb. rozh. tr.
Odcizení peněz z kostelních sbírek (z pokladničky milodarů) nelze posuzovat jako rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. a) tr. zák., nýbrž jako krádež podle § 247 tr. zák.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 18. září 1954, 1 Tz 172/54.)
Mladistvý odcizil v prosinci 1952 z pokladničky milodarů v římsko-katolickém kostele částku 25 Kčs.
Lidový soud v Hranicích uznal mladistvého vinným trestným činem rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1. písm. a) tr. zák. Tento rozsudek se stal pravomocným.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek lidového soudu a podle § 166 odst. 1 písm. b) tr. ř. se zřetelem k čl. VII rozhodnutí presidenta republiky ze 4. května 1953 o amnestii trestní stíhání mladistvého zastavil.
Z odůvodnění:
Lidový soud správně zjistil, že mladistvý odcizil 25 Kčs z pokladničky římsko-katolického kostela, a domnívá se, že peníze dávané faře jako milodary jsou majetkem národním a proto odcizení těchto milodarů podřazuje pod rozkrádání národního majetku.
Názor lidového soudu, že majetek římsko-katolické církve, tedy i majetek, který církev nabyla sbírkou do pokladničky, je národním majetkem, je nesprávný.
Pro posouzení jednání proti církevnímu majetku je rozhodný zákon č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem a pokud se jednání dotýká majetku církve římsko-katolické vládní nařízení č. 219/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církve římsko-katolické státem.
Podle § 10