Input:

R 86/1970; Náhrada škody. Podmínky řízení Garance

č. 86/1970 Sb. rozh.
Rozhodování o žalobě na náhradu škody způsobené zaviněným porušením povinností při výstavbě studny náleží do pravomoci soudu.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 10. 4. 1970, 8 Cz 10/70.)
Žalobci se domáhali toho, aby žalovaný byl uznán povinným nahradit jim škodu, která jim - podle jejich tvrzení - vznikla tím, že v jejich studni poklesla voda značně pod průměrný stav, když žalovaný dal v její blízkosti vyhloubit novou studnu a provádět zkoušky vydatnosti (čímž porušil spojitost spodních zvodnatělých vrstev).
Usnesením okresního soudu v Ústí nad Orlicí z 27. 3. 1969 bylo řízení zastaveno s tím, že po právní moci budou spisy postoupeny ONV v Ústí nad Orlicí jako orgánu příslušnému. V odůvodnění usnesení poukázal okresní soud na ustanovení § 7 a 104 odst. 1 o. s. ř. a uvedl, že pro rozhodování o žalobním nároku není dána pravomoc soudu, poněvadž podle § 12 zák. č. 11/1955 Sb. ve znění zák. č. 12/1959 Sb. rozhodují vodohospodářské orgány o způsobu nápravy, došlo-li k porušení povinnosti vyplývající z ochrany vod.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že usnesením okresního soudu byl porušen zákon a zrušil je.
Z odůvodnění:
Žalobci uplatnili nárok na náhradu škody, která jim vznikla údajně tím, že žalovaný porušil při výstavbě studny povinnosti s tím spojené a tak zaviněně způsobil pokles vody ve studni žalobců. Uplatnili tedy nárok z občanskoprávního vztahu (§ 2 o. z.) mezi občany a organizací. O takovém nároku rozhodují v občanském soudním řízení soudy, pokud podle zákona není dána pravomoc jiného orgánu (§ 7 odst. 1 o. s. ř.). Šlo tedy v této věci o to, zda zákonným předpisem je vyloučena pravomoc soudu a založena pravomoc jiného orgánu.
Tímto předpisem však není, jak se mylně domnívá okresní soud, ustanovení § 12 zák. č. 11/1955 Sb. o vodním hospodářství ve znění zák. č. 12/1959 Sb. (úplné znění zákona je vyhlášeno jako vyhl. čís. 13/1959 Sb.). Toto ustanovení je umístěno v třetí části zákona, označené jako "Ochrana vod", a samo je nadepsáno marginální rubrikou "Péče o vody a jejich ochrana proti znečišťování a změně teploty". Toto ustanovení je tedy - jak je patrno z jeho odstavců 1 a 2 a z jeho návaznosti na ustanovení § 18 odst. 1 č. 5 cit. zák. - ustanovením o ochraně vod před znečišťováním a umělou změnou teploty; podle § 12 odst. 2 cit. zák. to platí i o vodách ve studních. A z obsahu žaloby plyne, že o takový zásah nešlo; ta skutečnost, že snad žalovaný porušil povinnosti, které