Input:

R 83/1957; Garance

č. 83/1957 Sb. rozh. obÄŤ.
Věci, které podle §§ 2 a 4 zák. č. 52/1954 Sb., kterým se rozšiřuje působnost státního notářství, náleží projednat státnímu notářství v rámci jeho rozhodovací činnosti, nepatří podle § 57 odst. 1 písm. b) o. s. ř. do pravomoci soudů. ;
(Rozhodnutí krajského soudu v Ostí nad Labem z 19. prosince 1956, 5 Co 490/56.)
Lidový soud v Litoměřicích nepřijal částku 4.264 Kčs, kterou Státní spořitelna v L. chtěla složit do soudního deposita. K odůvodnění uvedl, že podle § 316 obč. zák., na které se Státní spořitelna v návrhu odvolává, se vyžaduje, aby ten, komu se má plnit, byl neznámý nebo neznámého pobytu, nebo konečně aby mu nemohla být částka doručena. Tento předpoklad v daném případě schází, poněvadž účastníci, pro které je částka skládána, jsou známi a sporným je, kterému z nich má být vydána. Je již jejich věcí, aby cestou sporu se domohli toho, co jim patří.
Krajský soud z podnětu stížnosti navrhovatelky zrušil usnesení lidového soudu, návrh odmítl a věc postoupil státnímu notářství v Litoměřicích.
Odůvodnění:
Přijímání věcí do úschovy (§§ 359 a násl. o. s. ř.) přešlo podle § 3 zák. č. 52/1954 Sb., kterým se rozšiřuje působnost státního notářství, na notářství, takže soudy přijímají podle odst. 3 cit. ustanovení věci do úschovy jenom v tom případě, když dochází k soudní úschově v souvislosti s jiným řízením, jež se vede u soudu, nebo jež má tomuto složení následovat.
To znamená, že do působnosti státního notářství náleží přijímat věci do úschovy v těch případech, kde má být umožněno dlužníku, jenž má pohotově předmět plnění i vůli zprostit se závazku, aby se závazku účinně zprostil i tehdy, když je mu to znemožněno nějakou překážkou na straně věřitele. Naproti tomu soudu