Input:

č. 83/1952 Sb. rozh. obč., Garance

č. 83/1952 Sb. rozh. obč.
Závazek bývalých vlastníků znárodněného podniku poskytovat dřívějšímu vlastníku měsíční doživotní důchod, k němuž došlo po účinnosti znárodňovacích dekretů, t. j. po 27. říjnu 1945, nepatří k závazkům znárodněného podniku a nepřechází proto na národní podnik, do něhož byl majetek znárodněného podniku začleněn.
Uznání takového závazku národním podnikem je právně neúčinné.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 17. ledna 1952, Co VI 56/51.)
Žalobce postoupil postupní smlouvou z 11. června 1947 svým synům své nemovitosti a zajistil si na nemovitostech výměnek spočívající mimo jiné i v placení měsíčního důchodu, část z postoupených nemovitostí – tovární objekty – byly znárodněny, žalobce se proto domáhal placení důchodu jakožto součásti výměnku na národním podniku, do něhož byly znárodněné nemovitosti začleněny.
Krajský soud v Jihlavě žalobě vyhověl. V odůvodnění svého rozsudku uvedl, že žalovaný národní podnik zažalovaný závazek při ústním jednání uznal.
Nejvyšší soud k odvolání žalovaného národního podniku, k němuž se připojil podle § 6 o. s. ř. generální prokurátor, změnil rozsudek soudu prvé stolice tak, že žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
Názor prvého soudu není správný a jeho rozsudek je v rozporu se zákonem.
Žalovaný národní podnik zažalovaný závazek uznal a to před účinností občanského soudního řádu. Podle § 655 odst. 1 věta druhá téhož zákona zůstávají zachovány právní účinky procesních úkonů, které nastaly před účinností tohoto zákona. Je tedy posoudit právní účinky uznání žalovanélío národního podniku podle § 395 c. ř. s., podle něhož soud k návrhu žalobce po uznání žalovanou stranou rozhodl podle tohoto uznání. Toto ustanovení předpokládalo, že uznání nároku neodporuje donucujícím předpisům zákona, protože jinak by rozhodnutím soudu vydaným podle § 395 c. ř. s. byl přivoděn stav odporující právnímu řádu. Proto nutno řešit otázku, zda převzetí placení peněžitého důchodu národním podnikem bývalému vlastníku znárodněného majetku neodporuje donucujícím předpisům zákona, tedy, zda je v souladu s velícími předpisy dekretu č. 100/1945 Sb. ve znění přílohy k vyhlášce č. 107/1950 Sb. a § 30 odst. 2 ústavy 9. května, podle něhož majetek národního podniku nesmí být za žádných okolností zkracován.
V § 5 odst. 1 dekretu č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, se stanoví, že národní podnik, do něhož se začleňuje majetek znárodněného podniku, vstupuje v den převzetí v jeho závazky. Mezi tyto závazky však nepatří závazky, podle nichž má majetek tohoto podniku nebo jeho část přejít po dni účinnosti dekretu na třetí osobu a další závazky uvedené v § 5 odst. 5 dekretu. Podle