Input:

R 82/1956 (tr.); Garance

č. 82/1956 Sb. rozh. tr.
Skutkovou okolnost důležitou pro posouzení trestného činu je možno považovat za zjištěnou na základě nepřímých důkazů (indicií) jen tehdy, nepřipouštějí-li tyto nepřímé důkazy závěr o možnosti jiné skutečnosti, z níž nelze usuzovat na trestný čin.
Je-li více obviněných žalováno, že se společně dopustili trestného činu z nedbalosti, je nutno zavinění uvážit u každého jednotlivého obviněného zvlášť.
Odborná průprava pachatelé trestného činu spáchaného z nedbalosti, po případě nedostatek odborné průpravy náleží podle okolností případu k osobním poměrům pachatele ve smyslu § 3 odst. 2 písm. b) tr. zák.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 17. srpna 1956, 1 Tz 198/56.)
Čtyři obvinění, z nichž jeden jako bezpečnostní technik sklárny, další tři jako hlavní její mechanici, kteří postupně za sebou od léta 1953 do 3. července 1954 tuto funkci zastávali, byli žalováni okresním prokurátorem pro trestný čin obecného ohrožení podle § 192 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zák. (jehož se dopustili na národním majetku porušením důležité povinnosti vyplývající z jejich povolání). Trestný čin záležel podle tvrzení žaloby v tom, že se nepostarali o řádné bezpečnostní opatření u boileru, v němž byla pro koupelny podniku ohřívána voda pomocí plynových hořáků, jež byly provisorně namontovány pod boiler na dobu, než bude opraven kotel vyřazený před časem z provozu pro poruchu. Následkem toho došlo podle dalšího tvrzení žaloby dne 3. července 1954 k požáru v budově sklárny, v níž bylo uvedené zařízení a kromě toho šatny s umývárnami a koupelny, sklad vyrobené čedičové vlny a výrobna této vlny, která je snadno zápalná. Škoda tím vzniklá byla značná.
Lidový soud v Duchcově zprostil obviněné žaloby.
Krajský soud v Ústí n. L. uznal obviněné vinnými zažalovaným trestným činem obecného ohrožení podle § 192 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zák. Krajský soud totiž dospěl k závěru, že příčinou požáru zaviněnou obviněnými byly nedostatečně opatřené hořáky pod boilerem.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek krajského soudu a tomuto soudu uložil, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Ve stížnosti pro porušení zákona uplatňoval generální prokurátor, že byl zákon porušen v ustanovení § 2 odst. 3 tr. ř., protože krajský soud nehodnotil všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí otázky, co bylo příčinou požáru, a dále, že nehodnotil všechny skutečnosti rozhodné pro zjištění a posouzení zavinění obviněných.
Stížnost pro porušení zákona je důvodná.
Bylo třeba rozhodnout dvě otázky, na jejichž posouzení závisí rozhodnutí o vině. Je to příčina požáru a zavinění obviněných.
Pokud jde o zjištění příčiny vzniku požáru, je již v trestním oznámení uvedeno, že při pátrání po vzniku požáru bylo uvažováno o několika možnostech jeho vzniku a že se dospělo k závěru, že požár vznikl od plamenů plynových hořáků pod boilerem. Ve zprávě o ohledání místa je výslovně uvedeno, že závěr o příčině požáru je založen na indiciích. Slyšená svědkyně, která požár první zpozorovala, výslovně uvedla, že neví, „od čeho to chytlo“. Také další svědek uvedl, že střecha hořela pod skladem balíků čedičové vlny.
Je tedy třeba vzít v úvahu, že vše, co