Input:

R 81/1965; Sociální zabezpečení Garance

č. 81/1965 Sb. rozh.
K výkladu pojmu "odkázána na manžela výživou" podle § 30 odst. 8 zák. č. 101/1964 Sb.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 1965, 6 Cz 115/65.)
Krajský soud v Hradci Králové potvrdil rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení v Praze ze dne 9. 1. 1965, zamítající navrhovatelčinu žádost o přiznání vdovského důchodu. Soud vycházel ze zjištění, že navrhovatelka nežila se svým manželem nejméně 12 roků před jeho smrtí ve společné domácnosti a pobírala invalidní důchod 520,- Kčs. Dospěl k závěru, že navrhovatelka nebyla na svého manžela v době jeho smrti odkázána a že jí proto s ohledem na ustanovení § 30 odst. 8 zák. č. 101/1964 Sb. vdovský důchod nenáleží.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozhodnutím krajského soudu byl porušen zákon a toto rozhodnutí zrušil.
Z odůvodnění:
Podle ustanovení § 30 odst. 8 zák. č. 101/1964 Sb. vdově, která nežila s manželem delší dobu před jeho smrtí ve společné domácnosti a jejíž manželství přestalo plnit svou společenskou funkci, náleží vdovský důchod, jen byla-li vdova v době smrti manžela odkázána na něj výživou.
Navrhovatelka svůj opravný prostředek odůvodňovala tím, že její manžel jí byl podle usnesení okresního soudu v P. povinen přispívat na úhradu osobních potřeb měsíčně 160,- Kčs a předložila i ústřižky poštovních poukázek o tom, že jí uvedené částky byly poukazovány. Se zřetelem k tomuto tvrzení navrhovatelky bylo proto povinnosti soudu se zejména zabývat otázkou, zda navrhovatelka "byla odkázána na manžela výživou".
Výkladem pojmu "odkázána na manžela výživou" v ustanovení § 30 odst. 8 zsz zabýval se Nejvyšší soud v rozboru a zhodnocení praxe soudů při přezkoumávání rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení (Prz 26/65), kde dospěl k závěru, že tento pojem bude třeba vykládat podle konkrétních okolností, přičemž bude třeba vycházet ze zásad zákona o rodině, upravujících vyživovací