Input:

č. 81/1957 Sb. rozh. tr., Garance

č. 81/1957 Sb. rozh. tr.
K otázce vyměřování trestů pachatelům vícekrát trestaným.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 22. května 1957, 1 Tz 95/57.)
Lidový soud trestní v Praze uznal obžalovaného vinným trestným činem opilství podle § 187 odst. 1 tr. zák. a trestným činem poškození cizí věci podle § 255 odst. 1 tr. zák. proto, že se uvedl do stavu opilosti, ačkoliv mu bylo známo, že v podnapilosti tropí výtržnosti a že téhož dne, když byl vykázán z hostince, rozbil úmyslně skleněnou výplň dveří, aby byl do hostince zpět puštěn. Za to jej lidový soud odsoudil k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti dnů. Tento rozsudek se stal pravomocným.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu zrušil rozsudek lidového soudu ve výroku o trestu a lidovému soudu uložil, aby ve věci v rozsahu zrušení znovu jednal a uložil znovu trest.
Z odůvodnění:
Předseda nejvyššího soudu ve stížnosti pro porušení zákona uvedl, že lidový soud nevzal zřetel na to, že obžalovaný byl již mnohokrát trestán, a vyměřil mu nízký trest, který neodpovídá hlediskům rozhodným pro ukládání trestu, a trest odnětí svobody v trvání čtrnácti dnů je v očividném nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost.
Nejvyšší soud shledal, že byl porušen zákon.
Lidový soud při ukládání trestu neposoudil správně veškeré okolnosti případu a zejména osobu pachatele a uložil obžalovanému trest, který neodpovídá stupni nebezpečnosti činu a pachatele pro společnost.
Lidový soud sám charakterisoval obžalovaného jako osobu vícekrát i v poslední době trestanou, jako nenapravitelného alkoholika, přesto však mu vyměřil nízký trest odnětí svobody.
Při úvaze o trestu nutno přihlédnout k tomu, že trestní zákon ve znění novely pokládá recidivu za závažnou okolnost, kterou za určitých podmínek [na př. v případě uvedeném v § 245 odst. 2 písm. c)] považuje dokonce za okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby.
Skutečnost, že pachatel není příslušníkem vykořisťovatelské