80/1964 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou, platné do 29.6.2004 Archiv

Dne 3. března 1963 byla v Sofii podepsána Smlouva o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou.

Se Smlouvou vyslovilo Národní shromáždění souhlas dne 9. července 1963 a president republiky ji ratifikoval dne 4. září 1963. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 16. listopadu 1963.

Podle svého článku 17 Smlouva vstoupila v platnost dne 16. listopadu 1963.

České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.

President Československé socialistické republiky a

presidium Lidového shromáždění Bulharské lidové republiky,

vedeni přáním upevňovat a dále rozvíjet vzájemnou spolupráci a neustále rozšiřovat hospodářské a obchodní styky mezi oběma spřátelenými zeměmi v zájmu trvalého rozvíjení hospodářství a zvyšování životní úrovně lidu obou zemí,

rozhodli se uzavřít tuto Smlouvu o obchodu a plavbě.

Za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:

president Československé socialistické republiky

Josefa Chalupu, mimořádného a zplnomocněného velvyslance Československé socialistické republiky v Bulharské lidové republice,

presidium Lidového shromáždění Bulharské lidové republiky

Nikolu Gavrilova, zplnomocněného ministra,

Smluvní strany učiní všechny potřebná opatření k upevnění a rozvoji obchodních vztahů mezi oběma státy v duchu přátelské spolupráce a vzájemné pomoci na zásadě rovnoprávnosti a vzájemných dohod.

Za tím účelem budou vlády smluvních stran sjednávat dohody o vzájemných hospodářských vztazích, mezi nimi i dlouhodobě obchodní dohody, kterými budou zajišťovat rozvoj výměny zboží v souladu s potřebami národního hospodářství obou států.

Smluvní strany si vzájemně poskytnou neomezené a bezpodmínečné zacházení podle zásady nejvyšších výhod ve všech otázkách týkajících se obchodu a plavby, jakož i průmyslu a jiných hospodářských styků obou zemí.

Smluvní strany si poskytnou navzájem zacházení podle zásady nejvyšších výhod ve všech otázkách celních, zejména pokud jde o cla, daně nebo jiné dávky a uskladnění zboží pod celní kontrolou, jakož i o předpisy a formality pro celní odbavení zboží.

Zemědělské a průmyslové výrobky dovážené z území jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany nepodléhají jiným nebo vyšším clům, daním nebo jiným dávkám, ani přísnějším předpisům nebo tíživějším formalitám, než jakým podléhají výrobky stejného druhu kteréhokoliv třetího státu.

Zemědělské a průmyslové výrobky jedné smluvní strany vyvážené na území druhé smluvní strany nepodléhají rovněž jiným nebo…