Input:

R 80/1958; Garance

č. 80/1958 Sb. rozh. obÄŤ.
Výjimkou z všeobecné_ zásady vyjádřené v § 7 zák. ě. 234/1949 Sb. a vyhl. č. 486/1950 Ú. 1. ve znění čl. IV vyhl. č. 72/1952 Ú. 1., o povaze odlučného jako fakultativního plnění, je na odlučné žalo- vatelný právní nárok podlé směrnic vlády z 2. prosince 1954, částka 148/195$ Ú. 1.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 12. dubna 1958, Cz 43/58.)
Lidový soud v Podbořanech vyhověl žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení odlučného ve výši 2.059,24 Kčs, v plném rozsahu.
Krajský soud v Karlových Varech žalobu zamítl s odůvodněním, že na odlučné, které se řídí vyhláškou č. 486/1950 Ú. 1. ve znění vyhlášky č. 72/1952 Ú. 1. a doplňujícími předpisy, není právního nároku.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem rozhodl, že tímto rozsudkem byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Všeobecná zásada vyjádřená v § 67 zák. č. 234/1949 Sb. a vyhl. č. 486/1950 Ú. 1. ve znění čl. IV vyhl. č. 72/1952 Ú. 1., podle níž není na odlučné žalovatelný právní nárok, platí jen potud, pokud speciálními předpisy, vydanými na základě zmocnění § 10 zák. č. 234/1949 Sb., nebylo stanoveno jinak. Takovým speciálním předpisem vydaným v rámci zmocnění daného shora citovaným ustanovením jsou i směrnice vlády z 2. prosince 1954, uveřejněné jako úřední sdělení v částce 148 Ú. 1. z r. 1954, jejichž ustanovení oddílu XI č. 43 o odlučném zaměstnanců přijatých do zemědělství, má charakter všeobecného mzdového předpisu, vydaného podle zákona č. 244/1948 Sb. a § 9 vl. nař. č. 27/1951 Sb. Podle odd. XI č. 43 cit. směrnic vlády se odlučné poskytuje všem převedeným pracovníkům získaným z průmyslu a z jiných odvětví při jejich přijetí do zemědělství,