Input:

R 80/1957; Garance

č. 80/1957 Sb. rozh. obÄŤ.
Jestliže vlastník domu byl podie rozhodnutí výkonného orgánu MNV vystěhován z bytu ve svém domě, nedá soud privolení k výpovědi z důvodu, že vlastník se chce do tohoto nebo jiného bytu ve svém domě nastěhovat, ledaže výkonný orgán MNV, který vydal příkaz k vyklizení, prohlásí, že nemá námitek, aby se vlastník do tohoto bytu nastěhoval.
Okolnost, že rozhodnutí výkonného orgánu MNV, podle něhož byl vlastník domu vyklizen z bytu ve svém domě, bylo později jako nezákonné zrušeno, má pro přivolení k výpovědi význam jen s hlediska a v rámci výpovědního důvodu podle § 1 písm f) nebo § 4 nař. č. 179/1950 Sb. Není tedy sama o sobě důležitým důvodem k výpovědi podle § 385 o. s. ř.
(Plenární usnesení nejvyššího soudu z 22. června 1957, Pis 7/57.)
Průzkumem ministerstva spravedlnosti bylo zjištěno, že soudy neposuzují jednotně a správně otázku, jaký význam pro oprávnění vlastníka domu žádat o přivolení k výpovědi z důvodu, že se chce nastěhovat do bytu ve svém domě, má skutečnost, že byl z bytu ve svém domě vyklizen podle příkazu národního výboru. Pochybnosti vznikají jednak v tom směru, zda soud může dát přivolení k výpovědi v takovém případě vlastníku domu, který se chce znovu nastěhovat do bytu ve svém domě, jednak jaký význam s hlediska výpovědního důvodu má skutečnost, že rozhodnutí výkonného orgánu MNV, podle něhož byl vlastník domu z bytu ve svém domě vyklizen, bylo později jako nezákonné zrušeno.
Plenum nejvyššího soudu projednalo tyto otázky s toho hlediska, že je nutné při jejich posuzování přihlížet především k obecnému zájmu, který je určován požadavky socialistické výstavby našeho státu a zaujalo proto k nim podle § 26 zák. č. 66/1952 Sb. o organisaci soudů toto stanovisko:
I. V prvém případě jde o to, jaký vliv na oprávnění vlastníka domu žádat o přivolení k výpovědi z důvodu, že se chce nastěhovat do bytu ve svém domě, má skutečnost, že byl z bytu ve svém domě vyklizen podle rozhodnutí výkonného orgánu MNV, a to ať již podle zákona č. 138/1948 Sb. o hospodaření s byty (zejména podle § 3 odst. 2 nebo § 11 odst. 1) nebo podle § 42 zák. č. 67/1956 Sb. o hospodaření s byty.
Kdyby soud dal v takovém případě přivolení k výpovědi z důvodu, že vlastník se chce nastěhovat do bytu ve svém domě, ocitlo by se rozhodnutí soudu v přímém rozporu s rozhodnutím výkonného orgánu MNV a v případě rozhodování podle zákona č. 67/1956 Sb. i v rozporu s rozhodnutím soudu, jímž byl příkaz k vyklizení vydaný výkonným orgánem MNV potvrzen podle § 43 odst. 3 cit. zákona. Jestliže šlo o byt v rodinném domku, tu by se takovým rozhodnutím soudu přímo mařila účinnost rozhodnutí výkonného orgán MNV. Vlastník domku by se mohl nastěhovat do bytu v rodinném domku i proti vůli výkonného orgánu MNV, neboť takový byt je vyňat z přidělovacího práva výkonného orgánu MNV za podmínky § 27 odst. 1 č. 1 zák. č. 67/1956 Sb. (vlastník prohlásí zároveň s ohlášením bytu podle § 46 odst. 2 č. 1 vyhl. č. 57/1957 Ú. 1., že se do bytu nastěhuje). V případě bytu v domě, který není rodinným domkem (přivolení k výpovědi z důvodu potřeby vlastníka domu bylo dáno podle § 4 nař. č. 179/1950 Sb. o důležitých důvodech k výpovědi chráněných nájmů nebo k jich zrušení bez výpovědi), bylo by