Input:

R 80/1956 (tr.); Garance

č. 80/1956 Sb. rozh. tr.
Rozkrádání národního majetku nutno kvalifikovat podle § 245 odst. 1 a 3 písm. a) tr. zák. jen za předpokladu, že okolnost „výdělečně“ má v konkrétním případě povahu zvláště přitěžující okolnosti ve smyslu § 75 odst. 4 tr. zák.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 18. února 1956, 1 Tz 385/55.)
Obviněný jako dělník národního podniku, ač byl lékařem uznán práce schopným, zfalšoval po dobu pěti měsíců zápisy o pracovní neschopnosti na poukazech na peněžité dávky vystavených OÚNZ a tak podvodně vylákal na nemocenském celkem částku 4263,80 Kčs.
Lidový soud trestní v Ostravě uznal obviněného pro tento skutek vinným trestným činem rozkrádáni národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák. a vyměřil mu podle § 245 odst. 1 tr. zák. nepodmíněný trest odnětí svobody na šest měsíců a zároveň ho uznal podle § 164 odst. 1 tr. ř. povinným nahradit zaměstnavatelskému podniku 4263,80 Kčs odpovídajících vylákané částce.
Krajský soud v Ostravě k odvolání okresního prokurátora zrušil rozsudek lidového soudu ve výroku o trestu a obviněnému uložil nový trest odnětí svobody na patnáct měsíců.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu zrušil rozsudek krajského soudu a tomuto soudu nařídil, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Předseda nejvyššího soudu ve stížnosti pro porušení zákona v podstatě uvádí, že krajský soud (rozhodující o odvolání prokurátora) měl skutek obviněného posoudit též podle § 245 odst. 3 písm. a) tr. zák., protože čin byl spáchán zřejmě výdělečně. Předseda nejvyššího soudu zároveň ve lhůtě uvedené v § 218 odst. 2 tr.