Input:

č. 8/I/1965 Sb. rozh. tr., Garance

č. 8/I/1965 Sb. rozh. tr.
K postupu soudů při zjišťování skutečného stavu věci a při hodnocení důkazů
I. Ve vztahu k trestnému činu podle § 130 odst. 1 tr. zák.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 1964 - 7 Tz 70/64.)
Rozsudkem okresního soudu v Bruntále ze dne 17. srpna 1963 sp. zn. 3 T 93/63 byli obvinění B. a Z. uznáni vinnými trestnými činy porušování plánování a kontroly národního hospodářství podle § 126 tr. zák. a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 137 odst. 1 tr. zák. a všichni pro to odsouzeni podle § 137 odst. 1 tr. zák. za použití § 43, § 44 tr. zák. k trestům nápravného opatření. Tento rozsudek byl k odvolání obviněných krajským soudem v Ostravě rozsudkem ze dne 25. listopadu 1963 sp. zn. 6 To 484/63 zrušen, obvinění byli uznáni vinnými trestnými činy porušení povinností v provozu socialistické organizace podle § 130 odst. 1 tr. zák. a uloženy jim tresty odnětí svobody podmíněně na zkušební dobu jednoho roku.
K stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud zrušil rozsudek krajského soudu v celém rozsahu ohledně obviněného B. a přikázal krajskému soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Trestná činnost obviněných spočívala podle rozsudku krajského soudu v tom, že počátkem roku 1962 přes soustavné upozorňování na zkreslování údajů v denních záznamech řidičů ČSAD v Bruntále nevěnovali ve svých funkcích vedoucích pracovníků tohoto podniku náležitou péči kontrole správnosti tunokilometrů v prvotních dokladech a zavinuli tak zkreslování hospodářských výsledků v n. p. ČSAD v Bruntále a neoprávněnou výplatu prémií za I. čtvrtletí 1962 v částce 24 019,- Kčs.
Trestná činnost obviněného B. byla krajským soudem spatřována v souladu se skutkovými závěry soudu I. stupně v tom, že jako ředitel podniku byl několikrát upozorňován ze strany dopravní komise ONV, že v denních záznamech řidičů jsou falšovány údaje a neučinil potřebná opatření. Zejména v květnu 1962 byl upozorněn na zkreslování údajů o váze chladniček, přepravovaných z n. p. Strojosvit v Krnově, avšak na základě těchto upozornění nezajistil náležitou kontrolu denních záznamů. Vzhledem k tomu, že údaje o tunokilometrech v denních záznamech o výkonu vozidla (dále DZVV) jsou podkladem pro plnění plánu n. p. ČSAD, ovlivnily nadsazené údaje o váze přepravovaného zboží v I. čtvrtletí 1962 výkaz o plnění plánu tak, že podnik splnil plán a zaměstnancům byly vyplaceny prémie ve výši 24 019,- Kčs. Po provedené důsledné prověrce prvotních dokladů se zjistilo, že plán výkonů v tunokilometrech nebyl ve skutečnosti splněn a že tedy nárok na prémie zaměstnancům nevznikl. Z hlediska subjektivní stránky trestného činu krajský soud u obviněného B. uvedl, že sice před výplatou prémií uložil provést přepravnímu náměstkovi spoluobviněnému Z. prověrku správnosti DZVV v dopravním závodě v Krnově, že však se neměl s výsledky této prověrky spokojit, protože prověrka byla provedena ledabyle.
Dosavadní skutková zjištění a zhodnocení důkazů ohledně trestné činnosti obviněného B., nedávají dostatečnou odpověď, zda obviněný trestně odpovídá za žalovanou činnost. Krajský soud se nevypořádal s jeho obhajobou především z toho hlediska, zda žalovaná trestná činnost odpovídá