Input:

R 8/1961; Řízení před soudem Garance

č. 8/1961 Sb. rozh.
Státní notářství je oprávněno odmítnout registraci smlouvy, která se příčí zákonu nebo obecnému zájmu.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 8. června 1960, 7 Co 149/60).
Státní notářství v Berouně odmítlo registraci kupní smlouvy, poněvadž kupovaná část pozemku není ve smlouvě určena.
Krajský soud v Praze rozhodnutí státního notářství potvrdil.
Odůvodnění:
Soud řešil nejprve otázku, zda státní notářství má možnost odmítnout registraci smlouvy v případě, že zjistí, že smlouva odporuje zákonu nebo obecnému zájmu a je z tohoto důvodu neplatná, nebo zda povinností státního notářství je registrovat každou smlouvu bez ohledu na její neplatnost a dbát jen vyměření notářských poplatků.
Praxe státních notářství není v této věci jednotná. Některá státní notářství odmítají registraci neplatných smluv, tj. takových, které odporují zákonu nebo obecnému zájmu anebo nemají náležitosti předepsané zákonem (např. prodej zemědělského podniku bez živého inventáře, smlouvy, při kterých dochází k drobení zemědělské půdy, smlouvy, které se snaží obejít vl. nař. č. 15/1959 Sb., nebo jiné právní předpisy, anebo smlouvy, které jsou neplatné proto; že mají neurčitý obsah). Jiná státní notářství nevydávají usnesení o odmítnutí registrace, oznámí pouze případ okresnímu prokurátorovi a do jeho rozhodnutí neregistrují smlouvu, která je neplatná a spis nevyřizují.
Soud dospěl k závěru, že státní notářství je oprávněno odmítnout registraci neplatné smlouvy usnesením, což vyplývá zejména z povinností mu uložených v §§ 1, 8, 12 zák. č. 116/1951 Sb. Státní notář je povinen střežit socialistickou zákonnost nejen v rozhodovací činnosti a činnosti listinné, pro které platí speciální předpisy (např. § 13 odst. 2 zák. č. 116/1951 Sb., § 76 o. s. ř.), ale i v činnosti poplatkové, pro kterou podle čl. IV bodu 15 instr. min. sprav. z 22. 6. 1957 č. 4000/57-L.1 platí rovněž ustanovení občanského soudního řádu a jeho zásady.
V daném případě státní notářství rozhodlo správně, když odmítlo registraci smlouvy, v níž nebylo uvedeno, která část pozemku se kupuje. Podle § 366 obč. zák. kupní smlouvou se prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu předmět koupě a kupující se zavazuje jej odebrat a zaplatit zjednanou cenu. Je samozřejmé, že jde-li o koupi pozemku, musí být pozemek přesně označen. Podle § 213 obč. zák. je smlouva uzavřena, jakmile se strany dohodly o tom, co má být obsahem smlouvy. Obsah smlouvy musí být určitý. Není-li kupovaná část pozemku určena, není smlouva podle § 213 obč. zák. ani uzavřena a nemůže být proto registrována. Tento nedostatek nemůže nahradit ani rozhodnutí příslušného odboru rady ONV o udělení přivolení k právnímu úkonu.
Soud musel vyřešit i otázku, zda patří do jeho pravomoci rozhodnout o opravném