Input:

č. 8/1958 Sb. rozh. tr., Garance

č. 8/1958 Sb. rozh. tr.
Jestliže byl později vyhláseným rozsudkem uložen dodatkový trest k trestu, který byl uložen dříve vyhlášeným rozsudkem o jiném trestném činu obžalovaného, nelze uložit další dodatkový trest za trestný čin spáchaný v době mezi oběma těmito rozsudky.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 30. října 1957, 1 Tz 182/57.)
Obžalovaný byl pravomocným rozsudkem lidového soudu v Jeseníku z 27. června 1956 odsouzen pro trestný čin a přestupek spáchaný v době od 2. května do 14. června 1956 k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců. Na to rozsudkem lidového soudu v Olomouci z 8. dubna 1957, rovněž pravomocným, byl obžalovaný odsouzen pro trestné činy spáchané v době od 9. do 19. října 1955 (tedy před vyhlášením rozsudku lidového soudu v Jeseníku) k nepodmíněnému dodatkovému trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, a sice dodatkem k trestu uloženému obžalovanému rozsudkem lidového soudu v Jeseníku.
Lidový soud v Olomouci na to rozsudkem z 25. dubna 1957 uznal obžalovaného vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák. a čtyřmi trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. spáchanými v době od 26. září 1956 do 14. října 1956, t. j. v době po vyhlášení rozsudku lidového soudu v Jeseníku, avšak před vyhlášením rozsudku lidového soudu v Olomouci z 8. dubna 1957. Za to odsoudil lidový soud obžalovaného podle § 247 odst. 2 tr. zák. za použití § 22 odst. 2 tr. zák. k nepodmíněnému dodatkovému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, a sice dodatkem k trestu odnětí svobody uloženému obžalovanému rozsudkem lidového soudu v Olomouci z 8. dubna 1957. Rozsudek lidového soudu v Olomouci z 25. dubna 1957 nabyl právní moci.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu zrušil rozsudek lidového soudu v Olomouci z 25. dubna 1957 ve výroku o trestu a tomuto soudu nařídil, aby v rozsahu zrušení věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Předseda Nejvyššího soudu stížnost pro