Input:

R 8/1955 (tr.); Garance

č. 8/1955 Sb. rozh. tr.
Upustí-li ten, kdo se s jinými osobami dohodl, že spáchá trestný čin, dobrovolně od jeho spáchání, je tím přesto dána skutková podstata spolčení podle § 166 tr. zák.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze ze 7. dubna 1954, 6 Tp 20/54.)
Tři obvinění (A, B a C) se dohodli, že přepadnou a oloupí jistou ženu P. Podle jejich úmluvy měl provést přepadení obviněný A, jemuž pak měli ostatní dva přispěchat po případě na pomoc. Všichni tři obvinění se pak měli rozdělit o uloupené peníze. Krátce před setkáním s P si však obviněný A věc rozmyslil a žádného dalšího jednání se již nezúčastnil. P proto přepadli další dva obvinění B a C, kteří zatím stáli opodál, a to tak, že ji nejprve uhodili kamenem a pak pohrůžkou dalšího násilí ji donutili, že jim dala 25 Kčs.
Lidový soud ve Slaném uznal obviněné B a C pro uvedený skutek vinnými trestným činem loupeže podle § 232 odst 1, 2 písm. a) tr. zák. t j. že se .činu dopustili jako členové spolčení). Obviněného A zprostil žaloby podané na něho rovněž pro trestný čin loupeže podle § 232 odst 1, 2 písm. a) tr. zák. Pokud i jde o tohoto obviněného, dospěl lidový soud sice k závěru, že podle § 166 tr. zák. se obviněný A spolčil s oběma dalšími obviněnými B a C k trestnému činu loupeže tím, že se s nimi dohodl, že přepadnou P a oloupí ji o peníze, při čemž byl ujednán i způsob, jakým bude čin proveden. Lidový soud však přisoudil skutečnosti, že si obviněný A v poslední chvíli věc rozmyslil a dobrovolně tak od spáchání loupeže upustil, význam skutečnosti zakládající beztrestnost obviněného A.
Krajský soud k odvolání okresního prokurátora uznal obviněného A vinným trestným činem spolčení podle § 166 odst. 1 tr. zák.
Z odůvodnění:
Okresní prokurátor podal odvolání proti rozsudku pouze do zprošťujícího výroku ohledně obviněného A. Svoje odvolání odůvodnil tím, že prvý soud, když již neuznal