Input:

8/1952 Sb., Zákon o ochranných známkách a chráněných vzorech, platné do 31.12.1988 Archiv

č. 8/1952 Sb., Zákon o ochranných známkách a chráněných vzorech, platné do 31.12.1988
[zrušeno č. 174/1988 Sb.]
ZÁKON
ze dne 28. března 1952
o ochranných známkách a chráněných vzorech.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVÁ.
Ochranné známky.
§ 1.
Aby podniky mohly své výrobky nebo zboží (dále jen „výrobky“) odlišit od jiných výrobků téhož druhu a tak odběratelům usnadnit výběr výrobků, které se osvědčily, a tím zároveň i navenek projevit svou odpovědnost za jejich jakost, mohou podniky své výrobky opatřovat ochrannou známkou.
§ 2.
(1) Ochrannými známkami mohou být slova, vyobrazení a jiné značky plošné i prostorové.
(2) Ochrannými známkami nemohou být značky:
a) které nemají způsobilost rozlišovací nebo které obsahují výlučně údaj popisný, ledaže se staly v hospodářském odvětví, o které jde, příznačnými pro výrobky pocházející z určitého podniku,
b) které mohou klamat odběratele, anebo
c) jichž používání by odporovalo obecnému zájmu anebo mezinárodní úmluvě nebo zvyklosti.
§ 3.
Ochranné známky se na žádost (přihlášku) zapisují do rejstříku ochranných známek.
§ 4.
Jakmile dojde přihláška ochranné známky, má přihlašovatel právo přednosti před každým, kdo později požádá o zápis stejné známky pro výrobky téhož druhu.
§ 5.
(1) Podnik, pro který je ochranná známka zapsána (majitel známky), má výlučné právo opatřovat výrobky touto známkou, a to od okamžiku, kdy došla její přihláška.
(2) Bez souhlasu majitele známky nesmí nikdo ochranné známky nebo značky s ní zaměnitelné používat v hospodářském styku pro výrobky téhož druhu, zejména je nesmí umisťovat na výrobcích, na jejich obalu, na nádobách, v nichž jsou výrobky obsaženy, na připojených štítcích nebo na tiskopisech.
§ 6.
Právo majitele známky nepůsobí proti tomu, kdo v době přihlášky ochranné známky již používal stejné nebo s ní zaměnitelné značky pro výrobek téhož druhu, jestliže tato značka byla v hospodářském odvětví, o které jde, příznačnou pro výrobek jeho podniku (držitel nezapsané značky).
§ 7.
(1) Ochranná doba zapsané známky trvá deset let; počíná, jakmile došla přihláška známky. Ochrannou dobu lze prodlužovat obnovou zápisu vždy na dalších deset let.
(2) Žádost o obnovu zápisu lze podat nejdříve v posledním roce ochranné doby a nejpozději do tří měsíců po jejím uplynutí.
(3) Další ochranná doba se počítá vždy od konce poslední ochranné doby.
§ 8.
(1) Při obnově zápisu jsou v ochranné známce přípustny jen takové změny, které se nedotýkají ani celkového jejího rázu ani některého jejího podstatného prvku.
(2) Bude-li při obnově zápisu rozšířen seznam výrobků známkou chráněných, budou nově uvedené výrobky požívat ochrany teprve od počátku nové ochranné doby.
(3) Byla-li ochranná známka postupně zapsána pro výrobky různých druhů, je možné při obnově nejstaršího zápisu sloučit i pozdější zápisy známky pro výrobky jiného druhu v známku společnou; počátek původní ochranné doby zůstane u každého druhu výrobků nezměněn.
§ 9.
(1) Ochranná známka může být převedena jen s podnikem, pro který je zapsána, anebo se souhlasem úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty, dojde-li k novému uspořádání dosavadní