Input:

R 78/1956 (tr.); Garance

č. 78/1956 Sb. rozh. tr.
K otázce, jak kvalifikovat jednání pachatele, který si ponechal pro sebe peníze zaslané poštovní poukázkou a přijaté jím od poštovního doručovatele pro jiného adresáta.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 10. srpna 1956, 1 Tz 126/56.)
Obvinený jako lesní brigádník u Lesního průmyslu v P, národního podniku, převzal od poštovní doručovatelky částku 3500 Kčs adresovanou podle poštovní poukázky jinému brigádníku bydlícímu v téže ubikaci jako obviněný. Obviněný přijatou částku adresátu neodevzdal, nýbrž ponechal si ji pro sebe a část z ní utratil.
Lidový soud v Bruntále uznal obviněného vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák. Rozsudek ten se stal pravomocným.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem po šestiměsíční lhůtě uvedené v § 218 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem lidového soudu byl porušen zákon v § 2 odst. 3 tr. ř.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona uvádí, že obviněný měl být uznán vinným trestným činem rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. b) tr. zák., neboť za peníze jím zpronevěřené ručí stát.
Stížnost pro porušení zákona je v podstatě důvodná.
Obviněný tvrdí, že byl správou podniku pověřen k převzetí peněz, ježto se dělníci vraceli z práce až pozdě večer, takže by jim je doručovatelka nemohla dodat.
Pravdivost tohoto tvrzení nebyla lidovým soudem přezkoušena.
Lidový soud měl se zabývat otázkou, zda v daném případě nešlo o rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. b) tr. zák.
K tomuto účelu měl zjistit:
Zda nešlo o poštovní poukázku adresovanou do vlastních rukou adresátových, kdy náhradní doručení není možné (§ 50 odst. 2 poštovního řádu).
Nešlo-li o takovouto poukázku, byla poštovní doručovatelka oprávněna vyplatit poukazovanou částku podle § 45 odst. 14 poštovního řádu buď správě ubikací nebo tomu, koho tato správa přijímáním zásilek pověřila a poštovnímu úřadu písemně oznámila.
K tomu bylo třeba zjistit, zda doručovatelka v tomto případě byla oprávněna k náhradnímu doručení peněz do rukou obviněného, tedy zda obviněný byl skutečně pověřen správou závodu k přebírání poštovních zásilek a zdali to bylo