Input:

č. 78/1955 Sb. rozh. tr., Garance

č. 78/1955 Sb. rozh. tr.
Do počtu dvojího odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin vylučujícího použití amnestie presidenta republiky z 9. května 1955 [čl. VIII odst. 1 písm. f) cit. amn. rozh.] spadá i odsouzení za trestný čin, ohledně něhož má být rozhodnoto, zda trest za něj uložený podléhá či nepodléhá amnestii.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 17. června 1955,1 Tz 127/55.)
Obviněný byl pravomocně odsouzen rozsudkem lidového soudu v Hranicích z 26. března 1953 pro trestný čin útoků proti skupinám obyvatelů podle § 119 tr. zák. k nepodmíněnému odnětí svobody na jeden měsíc (který si odpykal před 4. 5.1953) a pravomocným rozsudkem téhož soudu z 27. září 1954 pro trestný čin rozkrádáni národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. a) tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na tři měsíce, který si dne 9. května 1955 dosud zcela neodpykal.
Okresní prokurátor v Novém Jičíně usnesením vyslovil, že trest uložený odsouzenému rozsudkem lidového soudu v Hranicích z 27. září 1954 dosud zcela neodpykaný byl podle čl. I č. 5 amnestie presidenta republiky z 9. května 1955 prominut.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil usnesení okresního prokurátora a vyslovil, že se ustanovení rozhodnutí presidenta republiky z 9. května 1955 o amnestii nevztahuje na trest uložený odsouzenému rozsudkem lidového soudu v Hranicích z 27. září 1954.
Z odůvodnění:
Generáíní pokurátnr ve stížnosti pro porušení zákona uplatňuje, že amnestijní rozhodnutí presidenta republiky z 9. května 1955 se na odsouzeného nevztahuje, ježto mu