Input:

č. 77/1954 Sb. rozh. obÄŤ., Garance

č. 77/1954 Sb. rozh. obÄŤ.
Exekuční soud nemůže při rozhodování o návrhu na povolení exekuce řešit otázku, zda vymáhaná pohledávka je zaplacena, a to ani tehdy, byla-li příslušná částka složena k soudu.
Otázka zaplacení vymáhané pohledávky může být řešena soudem jen k námitkám dlužníka podle § 441 o. s. ř.
(Rozhodnutí krajského soudu v Plzni z 29. října 1953, 6 Co 186/53.)
Lidový soud v Plzni povolil vymáhající věřitelce k vydobytí její pohledávky pro úhradu osobních potřeb exekuci zabavením dlužníkova platu, zamítl však exekuční návrh, pokud se v něm vymáhající věřitelka domáhala povolení exekuce též k vydobytí příslušenství, totiž pohledávky na náhradu nákladů předchozího řízení. Zamítnutí návrhu v tomto směru odůvodnil lidový soud tím, že dlužník složil příslušnou částku do soudní úschovy.
Krajský soud v Plzni ke stížnosti vymáhajícího věřitele změnil usnesení lidového soudu v zamítavé části tak, že povolil exekuci i k vydobytí nákladů předchozího řízení.
Z odůvodnění:
O návrhu na povolení exekuce rozhoduje soudce bez ústního jednání a zpravidla bez slyšení účastníků (§ 430 odst. 1, § 440 odst. 2 o. s. ř.), a