Input:

č. 76/1957 Sb. rozh. tr., Garance

č. 76/1957 Sb. rozh. tr.
Soud může podle § 346 odst. 2 tr. ř. opětovně přerušit výkon trestu nejdéle na patnáct dní z důvodů v tomto ustanovení uvedených jen tehdy, jestliže mezi přerušením předcházejícím a dalším přerušením byl trest po nějaký čas vykonáván.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 12. července 1957, 1 Tz 124/57.)
Odsouzenému, který si odpykával pro trestný čin nedovoleného ' ozbrojování podle § 120 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců, byl k jeho žádosti za přerušení výkonu trestu z naléhavých rodinných důvodů tento výkon trestu usnesením lidového soudu trestního v Praze přerušen na dobu patnácti dnů. Před uplynutím této doby podal odsouzený novou žádost za další přerušení výkonu téhož trestu a uplatňoval tytéž důvody, jaké uvedl již v první své žádosti. Až do vyřízení žádosti odsouzený přerušený trest opět nenastoupil.
Lidový soud trestní v Praze usnesením z 9. března 1957 povolil odsouzenému znovu přerušení výkonu trestu s tím, že doba přerušení výkonu trestu uplyne 15. března 1957 a že další přerušení výkonu trestu již povoleno nebude.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu zrušil usnesení lidového soudu z 9. března 1957 a žádost odsouzeného o opětné přerušení výkonu . trestu zamítl.
Z odůvodnění:
Předseda nejvyššího soudu ve stížnosti pro porušení zákona uvedl, že lidový soud porušil zákon v ustanovení § 346 odst. 2 tr. ř., neboť dvěma na sebe navazujícími usneseními přerušil výkon trestu ve skutečnosti na dobu třiceti dnů,