Input:

75/1959 Sb., Vyhláška o Úmluvě mezi Československou republikou a Švýcarskou konfederací o sociálním zabezpečení Garance

č. 75/1959 Sb., Vyhláška o Úmluvě mezi Československou republikou a Švýcarskou konfederací o sociálním zabezpečení
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 9. listopadu 1959
o Úmluvě mezi Československou republikou a Švýcarskou konfederací o sociálním zabezpečení
Dne 4. června 1959 byla v Bernu sjednána Úmluva mezi Československou republikou a Švýcarskou konfederací o sociálním zabezpečení.
President republiky Úmluvu ratifikoval dne 21. října 1959 a ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 28. října 1959.
Podle svého článku 18 Úmluva vstoupila v platnost dnem 1. prosince 1959.
České znění Úmluvy se vyhlašuje v Příloze Sbírky zákonů.1)
 
David v. r.
 
Příloha vyhlášky č. 75/1959 Sb.
Příloha vyhlášky ministra zahraničních věcí
o Úmluvě mezi Československou republikou a Švýcarskou konfederací o sociálním zabezpečení.
ÚMLUVA MEZI ČESKOSLOVENSKOU REPUBLIKOU A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
President Československé republiky a Švýcarská spolková rada, vedeni přáním upravit vztahy mezi oběma zeměmi na poli sociálního zabezpečení, se dohodli uzavřít Úmluvu a jmenovali za tím účelem svými zplnomocněnci:
President Československé republiky
pana Evžena Erbana, předsedu Státního úřadu sociálního zabezpečení;
Švýcarská spolková rada
pana dr. Arnolda Saxera, ředitele Spolkového úřadu sociálního zabezpečení.
Zplnomocněnci po vzájemné výměně svých plných mocí, které byly shledány v dobré a náležité formě, se dohodli na těchto ustanoveních.
Oddíl I
Všeobecná ustanovení
Článek 1
1. Této Úmluvy se použije pro obor těchto právních předpisů:
1. Ve Švýcarsku:
a) spolkových právních předpisů o pojištění starobním a pozůstalých;
b) spolkových právních předpisů o pojištění pro případ pracovního a nepracovního úrazu, jakož i nemoci z povolání;
2. v Československé republice:
a) právních předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců;
b) právních předpisů o důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev, jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících;
c) právních předpisů o preventivní a léčebné péči o zaměstnance vzhledem k čl. 10 této Úmluvy.
2. Této Úmluvy se použije také na všechny právní předpisy, kterými se právní předpisy uvedené v odstavci 1 kodifikují, mění nebo doplňují. Naproti tomu se Úmluvy použije
a) na právní předpisy, kterými se zavádí nové odvětví sociálního zabezpečení, jen bude-li to dohodnuto mezi smluvními státy;
b) na právní předpisy, kterými se rozšiřují dosavadní odvětví sociálního zabezpečení v jednom smluvním státě na nové kategorie osob, jen pokud vládě druhého státu během tří měsíců po úředním uveřejnění takovýchto právních předpisů nebude odevzdáno opačné prohlášení.
Článek 2
Českoslovenští a švýcarští občané jsou si postaveni na roveň v právech a povinnostech z odvětví sociálního zabezpečení, uvedených v čl. 1, pokud se v této Úmluvě a dodatcích k ní nestanoví jinak.
Článek 3
1. Občané jednoho smluvního státu, kteří jsou zaměstnáni na území druhého státu, podléhají právním předpisům tohoto smluvního státu, i když jejich řádné bydliště, jejich zaměstnavatel nebo sídlo podniku, který je zaměstnává,