Input:

R 75/1958; Garance

č. 75/1958 Sb. rozh. obÄŤ.
Rodiče se nemohou dohodnout, že dítě obdrží příjmení, které matka po jeho narození získala pozdějším provdáním. Tohoto příjmení by mohlo dítě dosáhnout jedině změnou příjmení povolenou příslušným výkonným orgánem ONV podle §§ 2 a násl. zák. č. 55/ 1950 Sb.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze 17. května 1958, Cz 172/58.)
Nezletilá M. R. se narodila 10. července 1956. Matkou její je M. R., nyní provdaná D. Otcem nezletilé byl soudem zjištěn J. K. Matka dítěte za souhlasu otce dítěte požádala lidový soud v Pardubicích o změnu příjmení nezletilé na D.
Lidový soud v Pardubicích usnesením „povolil podle § 36 odst. 3 zák. o právu rod. změnu příjmení nezletilé M. R. na D.“.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu rozhodl, že uvedeným usnesením lidového soudu v Pardubicích byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Ustanovení § 36 zák. o. právu rod. obsahuje přesná a vyčerpávající ustanovení o příjmení dětí. Obecné ustanovení odst. 1 se týká především dětí rodičů, kteří uzavřeli manželství. Ustanovení odst. 2 se týkají dohody o příjmení dítěte těch rodičů, kteří manželství neuzavřeli. Ustanovení odst. 3 pamatuje na případ, kdy nedojde k dohodě o příjmení dítěte podle odst. 2 těch rodičů, kteří manžely neisou.
Paragraf 36 odst. 2 a 3 zák. o právu rod. nemá výslovného ustanovení o obsahu dohody, kterou rodiče mohou podle odst. 2 uzavřít, a nemá ani bližší ustanovení o tom, podle jakých zásad rozhoduje soud o příjmení dítěte podle odst. 3, jestliže se rodiče nedohodnou. Je nutno však vycházet z toho, že ustanovení všech tří odstavců tvoří jeden celek. Uváží-li se pak, že i v případech podle odst. 2 jde o určení příjmení a ne o jeho změnu, a vezme-li se zřetel též na ustanovení odst. 1, je jasné, že ustanovení celého § 36 vychází ze stavu, jaký tu byl v době, kdy se dítě narodilo. Z tohoto stavu dlužno proto vycházet i tehdy, jde-li o dohodu ve smyslu odst. 2 nebo o