Input:

R 75/1955; Garance

č. 75/1955 Sb. rozh. obÄŤ.
Odklad exekuce (§ 443 o. s. ř.) na plat je nepřípustný.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 10. února 1955, Cz 14/55.)
Lidový soud v Poděbradech, pobočka v Městci Králové, povolil na žádost dlužníka odklad exekuce na plat na jeden rok. Důvody odkladu podle § 443 o. s. ř. spatřoval v současném nepříznivém finančním a sociálním postavení dlužníka, který podporuje své staré, nemocné a práce neschopné rodiče a proti němuž je vedena ještě i další exekuce pro pohledávku z národního pojištění.
Krajský soud v Praze ke stížnosti vymáhajícího věřitele, který s odkladem nesouhlasil, usnesení soudu prvé stolice změnil tak, že povolil odklad exekuce s tím, že dlužník je povinen zaplatit vymáhanou pohledávku ve splátkách po 250 Kčs měsíčně pod ztrátou Ihút. V odůvodnění uvedl, že sice dlužník nemůže zaplatit dluh najednou, že jej však může splácet a dodal, že tuto úpravu možno považovat za spravedlivou i vůči vymáhajícímu věřiteli.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že oběma usneseními nižších soudů byl porušen zákon. K otázce, o niž jde, uvedl nejvyšší soud
v odůvodnění:
Občanský soudní řád nevymezuje pojem odkladu exekuce ani v § 445 ani v § 444. Pouze § 101 odst. 2 j. ř. praví, že výkonný úředník, byla-li exekuce odložena, pokračuje ve výkonu exekuce na zvláštní příkaz soudce, což platí i tehdy, bylo-li odložení exekuce učiněno závislým na složení jistoty. Z tohoto ustanoveni je zřejmé, že odklad exekuce znamená, že se nepokračuje ve výkonu exekuce. Odklad exekuce však neznamená zrušení nebo omezeni již vykonaných exekučních úkonů, což plyne z toho, že odklad exekuce není uveden v § 445 o. s. ř. ve výpočtu případů, kdy lze exekuci zrušit nebo omezit.
Z