Input:

R 75/1954 (tr.); Garance

č. 75/1954 Sb. rozh. tr.
Soud je povinen, než vysloví vedlejší trest propadnutí věci podle § 55 tr. zák., zkoumat otázku, zda jsou v souzeném případě dány všechny podmínky tohoto vedlejšího trestu. Je proto povinen zabývat se též tvrzením obviněného a důkazy, jež o tom nabízí, že věc mu nenáleží.
O propadnutí věci podle § 55 tr. zák. rozhodne soud vždy rozsudkem v hlavním nebo odvolacím líčení.
(Rozhodnutí krajského soudu v Brně z 18. června 1954, 8 To 140/54.)
Obviněný byl odsouzen rozsudkem lidového soudu trestního v Brně pro trestný čin ohrožení zásobování podle § 134 odst. 1 tr. zák. Kromě hlavního trestu odnětí svobody a trestu peněžitého vyslovil lidový soud podle § 55 odst. 1 písm. b) tr. zák. též propadnutí věcí, jež byly u obviněného v přípravném řízení zajištěny (§ 283 tr. ř.). Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání obviněného zrušil rozsudek lidového soudu ve výroku o propadnutí věci, a to z toho důvodu, že výrok prvého soudu byl neurčitý a neoznačoval věci, které u obviněného měly propadnout. Prvý soud se ve výroku o propadnutí věcí spokojil totiž pouze s vyslovením, že propadají zlaté věci a látky.
Lidový soud trestní v Brně na to rozsudkem v neveřejném zasedání rozhodl, které věci jednotlivě vyjmenované prohlašuje ze zajištěných věcí podle § 55 odst. 1 písm. a), b), c) tr. zák. za propadlé. V odůvodnění pak uvedl, že věci, které obviněný a jeho rodina potřebují pro osobní potřebu, se ponechávají obviněnému, a pokud si na některé věci, které byly prohlášeny za propadlé, činí nárok manželka obviněného, že soud nemohl k jejímu nároku v trestním řízení přihlédnout, neboť nebyla účastnicí řízení a nezbývá jí, než aby svoje vylučovací nároky uplatňovala v řízení občanskoprávním proti státu.
Krajský soud k odvolání obviněného zrušil tento rozsudek lidového soudu a tomuto soudu uložil, aby o propadnutí věcí znovu jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Rozsudek prvého soudu byl napaden odvoláním obviněného, v němž dovozuje, že podstatná část věcí, které byly prohlášeny za propadlé, jsou majetkem jeho manželky.
Odvolání obviněného nelze upřít důvodnosti a odvolací soud po přezkoumání věci dospěl k závěru, že postup prvého soudu při výroku o propadnutí věcí byl nesprávný.
Obviněný nabídl prvému soudu důkazy, na jejichž podkladě prokazoval svá tvrzení o tom, že část zajištěných věcí náleží jeho manželce.
Prvý soud se nabídnutými důkazy však vůbec nezabýval a spokojil se při opětném výroku o propadnutí věcí jen tím, že všechny věci u obviněného zajištěné prostě vypočetl.
I když