Input:

R 74/1954 (tr.); Garance

č. 74/1954 Sb. rozh. tr.
Z trestního zákona lze na přestupky projednávané před soudem, jež se nesbíhají s trestným činem, použít jen ustanovení §§ 24 až 28, a to přiměřeně (§ 22 zák. č. 102/1953 Sb.).
Uloží-li soud za přestupek podle trestního zákona správního pokutu, stanoví, nejde-li o mladistvého, pro případ její nedobytnosti náhradní trest odnětí svobody (§ 20 tr. zák. spr.).
(Rozhodnutí krajského soudu v Karlových Varech z 20. dubna 1954, 4 To 503/54.)
Lidový soud v Chebu uznal mladistvého vinným přestupkem proti předpisům o zbraních a střelivu podle § 139 odst. 1 tr. zák. snr., jehož se dopustil tím, že od podzimu 1952 do listopadu 1953 neoprávněně držel vojenskou pistoli. Za to odsoudil lidový soud mladistvého podle § 139 odst. 1 tr. zák. spr. za použití § 60 odst. 2 tr. zák. k pokutě 50 Kčs podmíněně na zkušební dobu jednoho roku. Podle § 55 tr. zák. vyslovil soud propadnutí zabavené pistole.
Krajský soud k odvolání okresního prokurátora zrušil rozsudek lidového soudu ve výroku o trestu a uložil mladistvému podle § 139 odst. 1 tr. zák. spr. za použití § 30 odst. 1 téhož zákona pokutu 50 Kčs nepodmíněně. Podle § 25 tr. zák. spr. vyslovil propadnutí zabavené pistole.
Z odůvodnění:
Odvolací soud, vycházeje ze stejných skutkových předpokladů, které nedoznaly změny ani v odvolacím řízení, zjistil, že soud první stolice posoudil věc správně po stránce skutkové a že i po stránce právní podřadil jednání obviněného pod správné ustanovení trestního zákona správního. Proto odvolací soud neshledal žádného důvodu, aby na výroku napadeného rozsudku o vině něco měnil.
Při přezkoumání výroku o trestu však zjistil odvolací soud, že soud první stolice se dopustil dvou závažných pochybení pramenících z nesprávného názoru, že i při odsouzení pro přestupek podle trestního zákona správního je možno použít při výměře trestu obecných ustanovení trestního zákona. Tak použil nalézací soud pro zkrácení trestní sazby u mladistvého ustanovení § 60 odst. 2 tr. zák. a vedlejší trest propadnutí věci vyslovil rovněž podle § 55 tr. zák.
Tento postup nalézacího soudu je však v rozporu s ustanoveními zákona č. 102/1953 Sb. Tento zákon, kterým se mění a doplňují některá ustanovení trestního zákona správního, stanoví zásadu, pokud jde o formální právo, že v řízení o přestupcích před soudem se užije přiměřeně ustanovení trestního řádu, pokud z ustanovení tohoto zákona nevyplývá nic jiného (§ 9 odst. 2 cit. zák.). Pokud však jde o ustanovení hmotněprávní, platí u přestupků, jež se nesbíhají s trestným činem, v plné míře ustanovení trestního zákona správního a ustanovení trestního zákona nelze tu použít ani přiměřeně. Odchylku od této zásady obsahuje pouze § 22 zák. č. 102/1953 Sb. o podmíněném odsouzení (neznámém trestnímu zákonu správnímu). V ostatních případech nutno použít jak zvláštní, tak i obecné části trestního zákona správního.
Podle § 22 zák. č. 102/1953 Sb. byla však možnost podmíněného odsouzení převzata z trestního zákona jen pokud jde o