Input:

R 73/1957; Garance

č. 73/1957 Sb. rozh. obÄŤ.
Odepře-li soud přivolení k výpovědi podie § 2 odst. 1 písm. d) druhá věta nař. č. 179 1950 Sb., o důležitých důvodech k výpovědi chráněných nájmů nebo k jich zrušení bez výpovědi, je třeba při rozhodnutí o nákladech řízení uvažovat o použití ustanovení § 150 o. s. ř.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 14. března 1957, Cz 88 57.)
Nájemce obývá byt o 2 pokojích a kuchyní s přísl. v domě, jehož vlastnicí je pronajimatelka. Ta podala návrh na přivolení k výpovědi pro neplacení nájemného.
Lidový soud civ. v Praze vyhověl návrhu a uložil nájemci, aby nahradil pronajimatelce náklady řízení v částce 520 Kčs.
Krajský soud v Praze vyhověl odvolání, kterým nájemce napadl rozsudek lidového soudu v plném rozsahu a změnil napadený rozsudek tak, že nedal přivolení k výpovědi a že uložil pronajimatelce, aby zaplatila nájemci náklady odvolacího řízení v částce 200 Kčs. O nákladech řízení v první stolici se nezmínil ani ve výroku, ani v odůvodnění.
Oba soudy vycházely ze zjištění, že předpoklady výpovědního důvodu podle § 2 odst. 1 písm. d) nař. č. 179 1950 Sb. jsou splněny. Lišily se však v názoru na použití práva daného soudu v druhé části zmíněného zákonného ustanovení. Lidový soud měl za to, že nejsou dány důvody k odepření souhlasu k výpovědi, krajský soud naproti tomu došel k přesvědčení, že je na místě odepřít přivolení k výpovědi vzhledem k tomu, že návrh na přivolení k výpovědi byl podán pro neplacení nájemného po prvé, a dále s přihlédnutím k zvláštní sociální povaze dané věci a k tomu, že nájemce podle souhlasného údaje účastníků zaplatil nájemné dříve, nez došlo k vydání