č. 72/1970 Sb. rozh., Garance
č. 72/1970 Sb. rozh.
Sloučení důchodu z důchodového zabezpečení s důchodem z penzijního nadlepšení podle § 125 odst. 5 zák. č. 101/1964 Sb. je pouze formálním sloučením, které má význam např. pro zvláštní daň z důchodu, jejíž základ tvoří součet obou důchodových nároků. 1
Podle ustanovení § 4 odst. 3 vl. nař. č. 18/1954 Sb. se k důchodům z penzijního nadlepšení nehledí při krácení důchodu z národního pojištění (důchodového zabezpečení) z jakéhokoli důvodu. To znamená, že nelze z hlediska § 56 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb. srovnávat součet vdovského důchodu a důchodu z penzijního nadlepšení se starobním důchodem.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 28. 8. 1969, 6 Cz 44/69.)
Státní úřad sociálního zabezpečení přiznal navrhovatelce rozhodnutím z 2. 2. 1968 vdovský důchod ve výši 352,- Kčs a nárok z penzijního nadlepšení ve výši 125,- Kčs, celkem tedy 477,- Kčs; k tomu jí přiznal na základě ustanovení § 56 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb. polovinu starobního důchodu ve výši 214,- Kčs měsíčně, tedy celkem 691,- Kčs měsíčně.
Do tohoto rozhodnutí podala navrhovatelka opravný prostředek, jímž se dožadovala toho, aby při souběhu nároku na vdovský a starobní důchod byl krácen místo starobního důchodu důchod vdovský, a to na částku 176,- Kčs; k tomu by jí příslušel důchod z penzijního nadlepšení ve výši 125,- Kčs a starobní důchod v částce 427,- Kčs, tedy celkem 728,- Kčs měsíčně.
Usnesením z 15. 3. 1968 potvrdil Městský soud v Praze rozhodnutí odpůrce s odůvodněním, že podle § 125 odst. 5 zák. č. 101/1964 Sb. byl důchod navrhovatelky z penzijního nadlepšení k vdovskému důchodu v částce 125,- Kčs sloučen s jejím vdovským důchodem v částce 352,- Kčs, takže její vdovský důchod činí celkem 477,- Kčs, zatímco její starobní důchod činí 428,- Kčs. Podle § 56 odst. 2 cit. zákona přísluší pak navrhovatelce nárok na celý vyšší důchod, tj. na vdovský důchod v částce 477,- Kčs, a nárok na polovinu nižšího starobního důchodu v částce 214,- Kčs.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že byl usnesením Městského soudu v Praze porušen zákon a zrušil je.
Z odůvodnění:
Podle ustanovení § 125 odst. 1 zák. č. 101/1964 Sb. se nároky na důchod z penzijního zaopatření, na něž vznikl nárok před 1. 7. 1964, zachovávají, a to v dosavadní výši, jestliže důchod z důchodového zabezpečení spolu s důchodem z penzijního nadlepšení nepřesahuje částku 1000,- Kčs…
