Input:

72/1966 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úmluvě o civilním řízení Garance

č. 72/1966 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úmluvě o civilním řízení
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 5. srpna 1966
o Úmluvě o civilním řízení
Dne 1. března 1954 byla v Haagu sjednána Úmluva o civilním řízení.
S Úmluvou vyslovilo souhlas Národní shromáždění a president republiky podepsal listinu o přístupu Československé socialistické republiky k uvedené Úmluvě.
Na základě svého článku 28 vstoupí Úmluva v platnost pro Československou socialistickou republiku dnem 11. srpna 1966.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
 
První náměstek ministra:
Dr. Gregor v. r.
 
ÚMLUVA
o civilním řízení
Signatářské státy této Úmluvy, vedeny přáním zlepšit na základě získaných zkušeností Konvenci ze 17. července 1905, o civilním řízení, rozhodly se uzavřít za tím účelem novou Úmluvu a dohodly se na těchto ustanoveních:
I. Doručování soudních a mimosoudních spisů
Článek 1
Doručení spisů ve věcech civilních nebo obchodních, které jsou určeny osobám nalézajícím se v cizině, se vykonávají ve smluvních státech na žádost konzula státu dožadujícího adresovanou orgánu označenému státem dožádaným. Žádost obsahující označení orgánu, od něhož pochází doručovaný spis, jméno a postavení stran, adresu příjemce, povahu spisu, o nějž jde, musí být sepsána v jazyku dožádaného orgánu. Tento orgán zašle konzulovi listinu prokazující doručení nebo označující skutečnost, která doručení zabránila.
Všechny závady, které by vznikly v souvislosti s konzulovou žádostí, budou řešeny diplomatickou cestou.
Každý smluvní stát může ve sdělení adresovaném ostatním smluvním státům prohlásit, že očekává, že žádost o doručení, které má být vykonáno na jeho území, obsahující údaje podle odst. 1, mu bude zasláno diplomatickou cestou.
Předchozí ustanovení nevylučují, aby se dva smluvní státy dohodly, že připouštějí přímé doručování mezi svými příslušnými orgány.
Článek 2
Doručení bude vykonáno orgánem příslušným podle zákonů státu dožádaného. Tento orgán se bude moci, kromě případů předvídaných v článku 3, omezit na to, že vykoná doručení odevzdáním spisu příjemci, který spis přijme dobrovolně.
Článek 3
Spis, který má být doručen, bude k žádosti připojen ve dvou vyhotoveních.
Je-li doručovaný spis sepsán buď v jazyku dožádaného orgánu, nebo v jazyku smluveném mezi dvěma zúčastněnými státy, anebo je-li opatřen překladem do jednoho z těchto jazyků, dá dožádaný orgán v případě, že takové přání je k žádosti vyjádřeno, doručit spis ve formě předepsané pro výkon obdobných doručení vnitřním zákonodárstvím anebo formou zvláštní, pokud tato forma neodporuje tomuto zákonodárství. Není-li takové přání vyjádřeno, pokusí se nejprve dožádaný úřad vykonat doručení podle ustanovení článku 2.
Není-li jiné dohody, bude překlad uvedený v předchozím odstavci ověřen diplomatickým nebo konzulárním zástupcem státu dožadujícího nebo přísežným tlumočníkem státu dožádaného.
Článek 4
Výkon doručení stanovený v článku 1, 2 a 3 bude moci být odepřen jen tehdy, jestliže stát, na jehož území by mělo být doručení vykonáno, jej považuje za schopný ohrozit jeho suverenitu nebo bezpečnost.
Článek 5
Průkaz o doručení se provede buď stvrzenkou datovanou a ověřenou