Input:

72/1962 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úmluvě o státním občanství vdaných žen Garance

č. 72/1962 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úmluvě o státním občanství vdaných žen
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 7.července 1962
o Úmluvě o státním občanství vdaných žen
Dne 20.února 1957 byla v New Yorku sjednána Úmluva o státním občanství vdaných žen. Dne 3.září 1957 byla Úmluva v New Yorku podepsána za Československou socialistickou republiku.
Národní shromáždění vyslovilo s Úmluvou souhlas dne 23.února 1962 a president republiky jí ratifikoval dne 8.března 1962. Ratifikační listina byla uložena v sekretariátě Organizace spojených národů dne 5.dubna 1962.
Podle svého článku 6 odst. 2 nabývá Úmluva platnosti pro Československou socialistickou republiku dne 4.července 1962.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
 
David v. r.
 
ÚMLUVA
o státním občanství vdaných žen
Smluvní státy
uznávajíce, že rozdílnost v zákonodárství a praxi v oblasti státního občanství vzniká z ustanovení týkajících se ztráty nebo nabytí státního občanství ženami v důsledku manželství, rozvedení manželství nebo změny manželovy státní příslušnosti během manželství,
uznávajíce, že v článku 15 Všeobecné deklarace lidských práv prohlásilo Valné shromáždění Organizace spojených národů, že „každý člověk má právo na státní občanství” a že „nikdo nemůže být svévolně zbaven svého státního občanství ani práva na změnu státního občanství”,
snažíce se spolupracovat s Organizací spojených národů v zájmu podpory všeobecného respektování a zachování lidských práv a základních svobod pro všechny bez rozdílu pohlaví,
dohodly se na těchto ustanovení:
Článek 1
Každý smluvní stát souhlasí s tím, že ani uzavření ani rozvedení manželství mezi jeho příslušníkem a cizincem, ani změna státního občanství manžela během manželství nemohou mít samy o sobě vliv na státní občanství ženy.
Článek 2
Každý smluvní stát souhlasí s tím že ani dobrovolné přijetí státního občanství jiného státu jedním z jeho příslušníků, ani zřeknutí se státního občanství jedním z jeho příslušníků nebrání manželce tohoto příslušníka v tom, aby si uchovala své státní občanství.
Článek 3
1. Každý smluvní stát souhlasí s tím že cizinka provdaná z jeho státního příslušníka může, na vlastní žádost, získat státní občanství svého manžela na základě zvláštního přednostního naturalizačního postupu. Udělení tohoto státního občanství může být omezeno v zájmu státní bezpečnosti nebo veřejného pořádku.
2. Každý smluvní stát souhlasí s tím, že tuto Úmluvu nelze vykládat tak, že se dotýká jakéhokoli zákona nebo nařízení, nebo soudní praxe, která dává cizince provdané za některého z jeho příslušníků nárok získat na vlastní žádost státní občanství svého manžela.
Článek 4
1. Tato Úmluva je otevřena k podpisu a ratifikaci všech států - členů Organizace spojených nároků, jakož i všech ostatních států, které jsou nebo se stanou členy některé z odborných organizací Spojených nároků nebo účastníky Statutu Mezinárodního soudního dvora a všech ostatních států, kterým Valné shromáždění Organizace spojených národů zaslalo pozvání.
2. Tato Úmluva podléhá ratifikaci a ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
Článek 5