Input:

R 71/1967; Byt Garance

č. 71/1967 Sb. rozh.
Právní úprava platná do 1. 4. 1964 neznala právo společného užívání družstevního bytu. Dnem 1. 4. 1964 mohlo takové právo vzniknout jen mezi manžely. Analogické použití ustanovení § 175 odst. 2 - § 177, § 178 o. z. není na místě, šlo-li o případ, kdy účastníci žili spolu jako druh a družka ve společné domácnosti a to ani v případě, že oba podali přihlášku za člena družstva.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. března 1967, 5 Cz 27/67.)
Okresní soud v Písku zrušil právo společného užívání družstevního bytu č. 9 ve 4. patře domu čp. 1597, sestávajícího z kuchyně a dvou pokojů s příslušenstvím, které příslušelo A. L. a J. P. Bylo rozhodnuto, že bytu bude nadále užívat žalobkyně a její nezletilý syn, že právo žalovaného užívat tento byt zanikne dnem, kdy dojde k zajištění náhradního ubytování a že tento není povinen se z bytu vystěhovat, dokud mu nebude přiděleno přiměřené náhradní ubytování; současně bylo žalovanému uloženo nahradit náklady řízení.
Soud vzal za zjištěno, že žalobkyně a žalovaný, kteří spolu žili ve společné domácnosti jako druh a družka, jsou členy stavebního bytového družstva při MěstNV v P., že ze společných úspor zaplatili členský podíl ve výši 25 600 Kčs a že zůstatková hodnota je psána pro každého z nich částkou 12 800 Kčs. I když soud považoval za zjištěné, že byt, o který v tomto řízení jde, byl od roku 1960 členskou přihláškou vyznačen na žalovaného, dospěl k závěru, že je třeba daný případ posuzovat podle § 177 o. z., tedy obdobně jako při řešení vztahů mezi rozvedenými manžely, kteří se nedohodli o dalším užívání bytu. Uvedl dále, že analogické použití ustanovení § 177 o. z. je v daném případě možné, poněvadž občanský zákoník nemá výslovného ustanovení, které by se vztahovalo na poměr druha a družky ke společnému bytu a poněvadž oby účastníci jsou členy družstva a složili členský podíl; nezletilý syn žalobkyně je sice rovněž členem, ale zaplatil pouze zápisné. Při posuzování otázky, který z účastníků má být dalším uživatelem tohoto bytu, uvedl soud, že žalovaný je sám, že naproti tomu s žalobkyní bydlí její nezletilý syn L. a že je proto dán u ní nárok na další užívání tohoto bytu. Protože jde o analogické použití ustanovení § 177 o. z., je nutno podle názoru soudu použít analogicky i ustanovení § 178 o. z., že totiž žalovanému, jemuž nebyly svěřeny do výchovy děti, musí být poskytnuto toliko náhradní ubytování.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozsudkem okresního soudu v Písku byl porušen zákon a tento rozsudek zrušil.
Z odůvodnění:
Okresní soud , když zjistil, že všichni účastníci jsou členy družstva a že žalobkyně a žalovaný zaplatili členský podíl společně a ze společných úspor, měl zřejmě za to, že jim tím vzniklo jako druhovi a družce žijícím ve společné domácnosti právo společného užívání družstevního bytu, a to bez ohledu na to, komu z nich byl tento byt rozhodnutím členské schůze přidělen. Pro tento závěr však není žádného - ani skutkového ani právního - podkladu a okresní soud jej také nijak blíže neodůvodnil.
Poněvadž k podání a přijetí členské přihlášky, k přidělení bytu a k uzavření nájemní smlouvy došlo ještě před 1. 4. 1964, nutno

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací