Input:

R 71/1957 (tr.); Garance

č. 71/1957 Sb. rozh. tr.
Ustanovení § 199 tr. ř. určuje způsoby rozhodnutí při předběžném projednání obžaloby. Je tedy možno vydat rozhodnutí podle § 199 odst. 1, 2 tr. ř. pouze při předběžném projednání obžaloby.
Důvody zániku trestnosti jsou okolnosti v zákoně uvedené, které nastávají po spáchání skutku; jednání tu zůstává trestným činem, zaniká však právo státu na trestní stíhání takovéhoto jednání.
Právo státu na trestní stíhání nezaniká zrušením určitého zákonného ustanovení, podle něhož byl skutek obžalobou kvalifikován. V takovém případě je soud povinen podle § 12 tr. zák. v mezích zažalovaného skutku zkoumat, zda jednání pachatele naplňovalo znaky popsané ve zrušeném ustanovení o trestném činu a zda nenaplňuje znaky některého jiného trestného činu nebo přestupku. Pak soud posoudí, není-li použití pozdějšího ustanovení zákona pro pachatele příznivější. Kdyby použití pozdějšího ustanovení zákona nebylo pro pachatele příznivější, bylo by nutno použit ustanovení zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán, i když bylo pozdějším zákonem zrušeno.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 12. června 1957,1 Tz 101/57.)
Obviněná byla rozsudkem lidového soudu v Říčanech z 21. února 1956 odsouzena pro trestný čin nepřátelského jednání proti republice podle § 129 tr. zák. (ve znění před novelou), jehož se dopustila podle odůvodnění rozsudku tím, že v místnostech MNV pronesla výroky namířené proti lidově demokratickému státnímu zřízení a společenskému řádu republiky. Krajský soud v Praze usnesením z 20. prosince 1956 zrušil (podle § 183 tr. ř. 1950) k odvolání obviněné rozsudek lidového soudu a tomuto soudu vrátil věc k novému projednání a rozhodnutí. Při tom krajský soud uvedl nedostatky ve skutkovém zjištění lidového soudu a tomuto soudu uložil, aby doplnil řízení výslechem dalších svědků, aby řádně objasnil skutkovou stránku věci a aby uvážil, zda výroky obviněnou pronesené byly způsobilé poškodit nebo ohrozit společenské vztahy uvedené v ustanovení § 1 tr. zák. a dále pak aby lidový soud posoudil po doplnění řízení a objasnění věci, zda a jakého trestného činu, po případě přestupku se obviněná dopustila.
Lidový soud v Říčanech na to usnesením z 12. března 1957 v neveřejném zasedání trestní stíhání obviněné podle § 199 odst. 1 písm. c) tv. ř. zastavil s odůvodněním, že zanikla trestnost činu, pro který byla obviněná stíhána, ježto v trestním zákoně ve znění novely (od 1. ledna 1957) již není uveden trestný čin podle ustanovení § 129 tr. zák.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil usnesení lidového soudu a tomuto soudu uložil, aby ve věci dále jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona uvedl, že lidový soud zastavil trestní stíhání obviněné, avšak ani neprovedl procesní úkony nařízené tomuto soudu v téže věci odvolacím soudem, ani neměl podkladu pro své rozhodnutí, neboť předběžné projednání obžaloby nepřicházelo v úvahu a konečně ani rozhodnutí ve smyslu § 192 odst. 1 písm. f) tr. ř. nepřichází vůbec v úvahu, ježto v daném případě nejde o zánik trestnosti.
Nejvyšší soud shledal, že byl porušen zákon.
Lidový soud neměl především zákonného podkladu k tomu, aby vůbec rozhodoval