č. 71/1956 Sb. rozh. obÄŤ., Garance
č. 71/1956 Sb. rozh. obÄŤ.
Soud přijímající uznávací projev žalovaného je povinen podie § 7 o. s. ř. dát žalovanému potřebné poučení o právních následcích uznávacího projevu a i o tom, které okolnosti by mohly případně vést ke snížení žalobcem uplatněného nároku a které by svědčily pro to, aby žalovaný neuznal nárok proti němu uplatněný.
Rozhoduje-li soud podle uznávacího projevu účastníka, nemůže již zkoumat odůvodněnost uznaného nároku ani s hlediska § 358 obč. zák.
Učiní-li účastník návrh na povolení splátek podle § 151 odst. 2 o. s. ř., je soud povinen o takovém návrhu rozhodnout způsobem zcela určitým a nezanechávajícím žádných pochybností.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 23. února 1956, Cz 2/56.)
Žalobce uvedl v žalobě, že žalovaná byla od 8. října do 31. prosince 1952 zaměstnána jako vedoucí prodejny a že za tuto dobu byl zjištěn v prodejně schodek ve výši 119.430,40 Kčs starých peněz.
Při ústním jednání omezil žalobce žalobu na 118.271,45 Kčs ve starých penězích a žádal, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit mu 23.654,29 Kčs v nových penězích.
Podle protokolu o ústním jednání, který má být podle § 66 o. s. ř. věrným obrazem celého jednání, žalovaná prohlásila, že uznává svou povinnost nahradit škodu ve výši, jak je žalováno. Výslovně dále požádala, aby jí byly povoleny splátky, a to s odůvodněním, že je zaměstnána stejně jako její manžel ve Spojených ocelárnách a že se starají o jedno nezletilé dítě.
Lidový soud v Litvínově přiznal uznávacímu projevu účinnost a rozhodl na základě uznání žalobního nároku žalovanou. Při vyhlášení rozsudku, jak vyplývá z protokolu o ústním jednání, povolil soud žalované splácet dluh v přiměřených splátkách. V písemném vyhotovení rozsudku je však stanovena pouze povinnost žalované zaplatit částku 23.654,29 Kčs. O splátkách ve výroku nebylo rozhodnuto a jen v odůvodnění odkazuje soud žalovanou, aby se dohodla se žalobcem o výši splátek.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že rozsudkem lidového soudu v Litvínově byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Uznání žalobního nároku je procesním úkonem, který má, přízná-li mu soud účinnost, i hmotněprávní účinky, neboť soud musí rozhodnout podle účastníkova projevu a nezkoumá již, zda uplatněný nárok žalovaným uznaný by obstál i bez uznávacího projevu.
Rozhoduje-li soud podle uznávacího projevu účastníka, nemůže zkoumat odůvodněnost Uznaného nároku, a to ani s hlediska § 358 obč. zák., neboť soud rozhodne jen podle projevu účastníka, jemuž přiznal účinnost, a nemůže již nijak zasahovat do právního poměru uznávajícím projevem žalovaného založeného, ani kdyby…
