Input:

R 70/1958 (tr.); Garance

č. 70/1958 Sb. rozh. tr.
Jednočinný souběh trestných činů opilství podle § 187 odst. 2 tr. zák. a ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 221 odst. 1, 2 resp. § 222 odst. 1, 2 tr. zák. je možný.
Jestliže pachatel požil alkoholické nápoje nevěda, že pojede motorovým vozidlem, po jejich požití však motorové vozidlo řídil, porušiv tak zákaz ustanovení § 10 odst. 2 písm. c) vyhl. č. 145/1956 Ú. 1. o provozu na silnicích a potom, kdy již věděl, že bude pokračovat v řízení motorového vozidla, požil další alkoholické nápoje a svou opilost zvyšoval, dopouští se trestného činu opilství podle § 187 odst. 2 tr. zák., nikoli pouze přestupku proti ochraně silničního provozu podle § 144 odst. 4 tr. zák. spr.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 3. června 1958, 1 Tz 95/58.)
Obžalovaný popíjel ve večerních hodinách v místním hostinci lihové nápoje. Potom se rozhodl s další osobou, že pojedou autem obžalovaného do vedlejší obce na taneční zábavu. Po příjezdu do vedlejší obce pil obžalovaný při zábavě další lihové nápoje, čímž stupňoval svou podnapilost. Na zpáteční cestě, kdy opět řídil automobil, nezvládl pod vlivem alkoholu vozidlo, nesprávně předjížděl jiné auto, což mělo za následek, že na ně narazil a tak způsobil těžkou újmu na zdraví u dvou osob v druhém autu jedoucích a ublížení na zdraví spolujedoucího.
Lidový soud v Havlíčkově Brodě uznal obžalovaného vinným přestupkem proti ochraně silničního provozu podle § 144 odst. 4 tr. zák. spr. a trestným činem ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 222 odst. 1, 2 tr. zák. Za to jej odsoudil podle § 222 odst. 2 a § 22 odst. 1 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dvacet měsíců a k vedlejšímu trestu zákazu řízení motorových vozidel na dobu tří let.
Krajský soud v Jihlavě k odvolání obžalovaného i okresního prokurátora usnesením zrušil rozsudek lidového soudu ve výroku o vině obžalovaného přestupkem proti ochraně silničního provozu podle § 144 odst. 4 tr. zák. spr. a trestní stíhání obžalovaného pro tento přestupek zastavil podle čl. III odst. 2 rozh. presidenta republiky z 1. prosince 1957 o amnestii. Rozsudkem pak krajský soud zrušil rozsudek lidového soudu se zřetelem k usnesení o zastavení trestního stíhání obžalovaného pro přestupek podle § 144 odst. 4 tr. zák. spr. ve výroku o trestu a obžalovanému uložil nový nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a vedlejší trest zákazu řízení motorových vozidel na tři léta.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil usnesení krajského soudu a v důsledku toho i rozsudek téhož soudu, pokud jím se zřetelem na uvedené usnesení byl zrušen rozsudek lidového soudu ve výroku o trestu a obžalovanému uložen nový trest, a krajskému soudu nařídil, aby věc v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Ve stížnosti pro porušení zákona se vytýká, že trestní stíhání vzhledem k ustanovení čl. V písm. c) rozhodnutí presidenta republiky z 1. prosince 1957 o amnestii nemělo být zastaveno a že v souzeném případě obžalovaný naplnil též znaky trestného činu opilství podle § 187 odst. 2 tr. zák., nikoliv pouze znaky přestupku proti ochraně silničního provozu podle § 144 odst. 4 tr. zák. spr.
Usnesením krajského soudu byl